“ V průběhu legislativního procesu z novely zmizel i ten původní nedostatečný, ale přece jenom pokus o sladění cenotvorby léků s transparentní směrnicí EHS z roku 1988. Dál trvá právní stav, kdy jsou u nás ceny léčiv stanovovány neprůhledně, v rozporu s evropskou legislativou.
To se samozřejmě týká i nyní připravované nové lékové vyhlášky. Česká republika se vystavuje riziku žaloby u Evropského soudního dvora a následujících sankcí,“ tvrdí Žídek, který je šéfem české pobočky farmaceutické společnosti sanofiaventis.
Evropská komise vyzvala Česko k nápravě současného stavu na základě stížnosti, kterou vaše asociace (MAFS sdružuje české pobočky zahraničních farmaceutických společností působících v ČR - pozn. red.) poslala do Bruselu loni v březnu. Co české legislativě vytýkáte?
Jde o to, že úhrada ceny léku z prostředků veřejného zdravotního pojištění se poskytuje na základě vyhlášky, a nikoliv na základě jednání mezi držitelem rozhodnutí o registraci léku na českém trhu a ministerstvem zdravotnictví. Právní předpisy nestanovují objektivní kritéria pro určování výše úhrady. Neexistují opravné prostředky, žadatel o zařazení léčiva do seznamu hrazených přípravků nemá možnost odvolat se proti zamítnutí žádosti. Pokud je maximální cena léčiva stanovená ministerstvem financí pro držitele registrace nepřijatelná, nemá právní prostředky, jak se proti tomuto rozhodnutí bránit.
Takže když dnes komise na ministerstvu zdravotnictví pokračuje v procesu kategorizace, tedy určuje, jaká léčiva budou hrazena z veřejných prostředků, dělá si z Bruselu dobrý den?
Budí to dojem, že Česká republika ignoruje své členství v EU. Umím si představit, že je to složitá problematika, že novela zákona neprojde Parlamentem v navrhovaném znění, ale proč se, proboha, v tom procesu pokračuje, když je nabíledni, že se to Evropské komisi a poté pravděpodobně i Evropskému soudnímu dvoru nebude líbit? Koneckonců máme to už černé na bílém. Pro mě by bylo logické říct ano, není to správně, nepodařilo se to legislativně opravit, teď na to znovu sedneme, a dokud to neopravíme, proces kategorizace zastavíme. Kdyby se s tím začalo v březnu, třeba by byla v dubnu nebo v květnu změna připravena a příští Parlament by ji mohl schválit.
Ministerstvo zdravotnictví se ale může bránit tím, že když nevydá novou lékovou vyhlášku, nesplní svá předsevzetí snížit spotřebu léčiv.
Ponechám stranou problém, jsouli výdaje na léky hlavním problémem českého zdravotnictví. Léková vyhláška ale jen stanovuje, kolik zdravotní pojišťovna uhradí z ceny toho kterého léku. To je ceník, který neříká, kolik toho můžete předepsat. Kolik léčiv lze ve srovnání s minulým rokem předepsat, stanovuje jiná vyhláška. To je nástroj, který lékaři říká, můžeš předepsat jen tři rohlíky, ne čtyři. Kategorizační komise jen řekne, že pojišťovna na ten rohlík přidá padesát haléřů nebo korunu dvacet.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Po věcné stránce vám na kategorizaci nic nevadí?
Jistěže vadí, ale nemá to přímou souvislost s formální stránkou kategorizace. I když moje oblíbené téma, proč se kategorizují generika, s tím částečně souvisí. Konzultoval jsem s odborníky, že pro to, aby kategorizace zahrnovala i generické léky, není žádný důvod. Generická léčiva může nakupovat přímo pojišťovna. Na trhu budou třeba v jedné lékové skupině čtyři nebo pět generických kopií, výrobci půjdou s čepicí v ruce do pojišťovny, jeden řekne, my bychom vám to dali za pětikorunu a druhý to přebije tím, že by šel na čtyři padesát. Pojišťovna řekne ano, my musíme zajistit jeden lék plně hrazený, budeme hradit ten za čtyři padesát. Tím pádem by se kategorizace, která by měla patřit, ale nepatří pod správní řád, týkala jen nových léků, komise by permanentně zasedala a rozhodla by do devadesáti dnů od podání přihlášky. Tím by se samozřejmě kniha léků, o nichž komise rozhoduje, zúžila na tenký sešitek, protože kolik je nových léků? Dvacet do roka?
Předpokládám, že jste ministerstvům zdravotnictví a financí nebo vládě nabízeli své představy o procesu kategorizace.
Mnohokrát. Seznam vstřícných kroků je i součástí podnětu k Evropské komisi. Ta vyžaduje, abyste prokázal, co k nápravě stavu aktivně podnikáte.
Jaké sankce České republice hrozí za nedodržování transparentní směrnice?
To bude muset rozhodnout Evropský soudní dvůr. V minulosti se do obdobných potíží dostalo například Finsko nebo Rakousko. Tam to ale nenechali dojít až k Evropskému soudnímu dvoru.
Josef Michl, Euro