Do Poslanecké sněmovny ho předložila ČSSD, konkrétně usiluje o zrušení třídenní karenční neboli čekací doby, během níž zaměstnanci nedostávají žádné dávky.
„Se všemi návrhy, které jsou vloupáním se do balíčku, vláda vyslovila negativní stanovisko. Včetně tohoto,“ poznamenal předseda vlády. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová připomněla, že návrh sice by měl rozpočtový dopad až v roce 2011, nynější vláda ale došla k závěru, že i ten bude finančně velmi náročný.
Od letošního ledna zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci na základě novely zákona o nemocenském pojištění nedostávají žádné nemocenské dávky.
V následujících dnech, tedy od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci, jim náhradu mzdy za prostonané pracovní dny ve výši 60 procent jejich průměrného výdělku vyplácejí zaměstnavatelé. Za to jim stát snížil odvody z 3,3 na 2,3 procenta; navíc jim polovinu výdajů na nemocné zaměstnance vrací.
Nevyplácení náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti podle prezidenta Hospodářské komory ČR Petra Kužela významně zvýšilo produktivitu práce a ušetřilo prostředky podnikatelům i státu.
„V některých oborech podnikání dosahují úspory až 25 procent. Stát ušetří řádově miliardy za rok,“ podotkl Kužel. Návrh poslanců Zdeňka Škromacha a Bohuslava Sobotky by podle něj „opět roztočil spirálu pracovních neschopností“. Sněmovna by je prý měla zamítnout, uvedl v tiskovém prohlášení.
Předkladatelé návrhu z řad ČSSD ale tvrdí, že karenční dobu už jednou Ústavní soud označil jako neústavní, a proto je třeba ji zrušit.
„Je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců (v daném případě plnění pojistného), a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je zmíněná událost v podobě pracovní neschopnosti. Došlo tak k porušení práv zaměstnanců, které dosahuje ústavněprávní dimenze,“ uvedl v důvodové zprávě k novele.
Podle jejich návrhu měli zaměstnanci první tři dny pobírat náhradu ve výši 30 procent své průměrné mzdy. Tuto náhradu by vypláceli zaměstnavatelé. Na oplátku by se jim o půl procenta snížily odvody na sociální pojištění.
I přes negativní stanovisko vlády se návrhem bude zabývat Poslanecká sněmovna. Pokud bude novela schválena, začne platit od ledna 2011.
Podle ODS se systém neproplácení prvních třech dnů nemoci osvědčil. Ve srovnání s rokem 2007 klesl loni počet případů pracovní neschopnosti ze 2,72 milionu nově hlášených případů na 2,22 milionu, což byl nejnižší výsledek v historii ČR.
Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem tuto praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce proto loni v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé v prvních třech dnech nemoci nárok na 25 procent vyměřovacího základu.