SÚKL argumentuje tím, že dosud fungovalo v dobrovolném režimu, ale od ledna bude povinné. Pochybení se týkala minulého vedení ústavu, to současné je podle svých vyjádření napravilo. Podle NKÚ bylo od srpna 2011 do října loňského roku vydáno jen přes necelých pět milionů elektronických receptů, zatímco papírových receptů se vydá 60 až 70 milionů ročně. „Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání,“ uvedla tehdy mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová.
„Již počátkem roku 2016 začalo fungovat náhradní řešení elektronické preskripce. U aplikace, jež zajišťuje tuto elektronickou preskripci, má SÚKL nejširší možné licenční oprávnění, které umožňuje i další rozvoj a správu tak, aby bylo zamezeno tomu, že bude SÚKL závislý na jednom konkrétním dodavateli,“ uvedl SÚKL ve vyjádření k výsledkům kontroly.
Podle vyjádření mluvčího NKÚ Václava Kešnera z letošního května si SÚKL při budování systému nevyjasnil autorská práva a nevyhradit možnosti jeho úprav, což vedlo až k soudnímu sporu a pozastavení systému od prosince 2015 do března 2016. Závěry NKÚ ohledně autorských práv považuje lékový ústav za předčasné, odmítá ale, že by nedodržel zákonný postup.
Systém eReceptů provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva nakládání s aplikacemi. Původně úložiště elektronických receptů dodala firma Aquasoft, která také pomáhala ústavu zprovoznit nynější náhradní řešení. Náklady na původní řešení byly podle dřívějšího vyjádření ředitele SÚKL Zdeňka Blahuty, který vede úřad od roku 2014, asi dva miliony korun měsíčně.
Kontrolní úřad kritizoval také další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT. V letech 2005 až 2009 podle něj neměl licence na část softwaru, který využíval. Dodavateli pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun. Současné vedení podle jeho vyjádření nedostatky svých předchůdců napravilo.
SÚKL rovněž podle NKÚ vybral v letech 2013 až 2015 od farmaceutických firem přes 1,5 miliardy korun za odborné úkony na financování své činnosti, ale bez opory v zákoně z těchto příjmů vytvářel rezervní fond.
Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Od roku 2018 bude pro lékaře předepisování eReceptů povinné. Vytvoření nového systému, který nahradil sporný, jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšel SÚKL na 14 milionů korun. Samotný provoz pak vyjde na 100.000 korun měsíčně.
Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim bude náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce pro příští rok. Pro praktické lékaře pro dospělé i pro děti, ambulantní specialisty a zubaře byl i jedním z důvodů pro nedávné protesty a jednodenní stávku.
SÚKL je správní úřad podřízený ministerstvu zdravotnictví. Jeho úkolem je dohlížet na to, aby se v České republice používaly pouze jakostní, bezpečné a účinné léky, zdravotnické pomůcky a technika. Registruje nové léky, stanovuje jejich ceny a přiznává jim úhradu ze zdravotního pojištění. Na starosti má také vybudování a správu eReceptů.
poznámka