Návrh nařízení by měla ve středu projednat končící vláda Bohuslava Sobotky. Odbory navrhované přidání kritizují. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd, takže by se měly zvýšit aspoň o pět procent.
Od roku 2005 se náhrady pravidelně valorizují stejně jako penze. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé. Pro příští rok by se náhrada měla počítat z průměrného pracovníkova příjmu, který se má zvednout o 3,5 procenta. O tolik se od ledna zvyšují také důchody.
Podobně by se mělo postupovat i u náhrad pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání. Jeho někdejší průměrný výdělek by se měl zvednout o 3,5 procenta. Pokud živil jednu osobu, náhrada se rovná polovině průměrného příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
„Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo práce. Autoři návrhu poukazují na to, že pro mnohé lidi po pracovním úrazu či s nemocí z povolání představuje náhrada jediný příjem. Pokud by se podle resortu náhrady nezvedly, klesla by jejich reálná hodnota.
Zvýšení náhrad by si vyžádalo z rozpočtu příští rok navíc asi 620.000 korun. Od pojišťoven, u nichž mají zaměstnavatelé zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo za nemoc z povolání, by to bylo asi 138 milionů.
Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Podle odborářů to, jak se částky zvyšují, ale normě odporuje a pro příjemce je diskriminační. Odbory poukazují na to, že podle pracovního kodexu má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a polovina růstu reálných mezd. „Vývoj mzdové úrovně jako určující kritérium pro valorizaci náhrad je tak silně potlačen. Podle statistik vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2016 proti stejnému období předchozího roku o 3,7 procenta - reálně o 2,3 procenta, ve druhém čtvrtletí 2017 o 7,6 procenta, reálně o 5,3 procenta,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů.
Odborová centrála požaduje, aby zvýšení náhrad odpovídalo růstu průměrné mzdy. Činit by mělo ale nejméně pět procent.
Český statistický úřad evidoval letos v prvním pololetí 24.046 pracovních úrazů, po nichž zranění zůstali doma déle než tři dny.
poznámka