O kladném postoji vlády k Hegerovu návrhu sloučení státních příspěvkových organizací informoval novináře po zasedání vlády ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Návrh byl totiž ministerstvem zdravotnictví předložen v rámci příprav státního rozpočtu na léta 2013–2015, jako součást úsporných opatření směřujících k udržení schodku veřejných rozpočtů v těchto letech pod úrovní 3 % HDP.
Pokud návrh projde parlamentem, tak by ústavy měly do 31. 12. 2013 sepsat protokol o předání a převzetí závazků, který by měl být doplněn a upřesněn na základě řádné účetní uzávěrky do 31. 3. 2014. Dle návrhu bude zákon účinný již od 1. 12. 2013. Výjimku tvoří pouze paragrafy, které mění terminologii v zákoně o zdravotních službách a v transplantačním zákoně – ty nabývají účinnosti až od 1. 1. 2014.
Sázka na zvyšování efektivity
Úřad vedený Leošem Hegerem předpokládá, že samotný akt sloučení by měl přinést jednorázovou úsporu ve výši přibližně 60 milionů korun. Hlavní přínos však ministerstvo spatřuje v tom, že se sloučením otevřou další možnosti pro budoucí zvyšování efektivity těchto zařízení. V uvedených letech by tak systém mohl ušetřit řádově vyšší finanční prostředky.
Přestože se slučované ústavy (viz níže) řadí obvykle mezi kvalitní zařízení schopná autonomní činnosti, což se týká zejména Revmatologického ústavu, podle ministerstva existuje pro sloučení řada ekonomických, funkčních i medicínských argumentů. Kromě redukce počtu organizačních složek státu má dojít k lepšímu využití kapacit dotčených subjektů, zefektivnění personálních záležitostí v rámci péče o lidské zdroje, a tedy i celkově lepšímu provozu těchto zařízení.
Odpor marný
S přínosy tohoto počinu však nesouhlasí někteří zaměstnanci dotčených zařízení. Nedlouho po představení ministerského návrhu veřejnosti vstoupili do stávkové pohotovosti zaměstnanci Revmatologického ústavu, kteří o přínosech reorganizace nejsou ani zdaleka přesvědčeni a trvají na své autonomii.
„Žádáme analýzy dopadů sloučení, není podle nás tak výhodné, jak tvrdí ministerstvo. Trváme na autonomii ústavu,“ řekl ČTK po dubnové schůzi zaměstnanců revmatolog Jakub Závada. Za Revmatologický ústav se pak postavila i odborná společnost revmatologů a vědecká rada České lékařské komory.
Ani hrozba revolty proti chystanému slučování však Leoše Hegera nepřesvědčila, aby ze svého návrhu ustoupil či jej alespoň pozměnil.
Heger: Obavy jsou zbytečné
Podle ministerstva se zaměstnanci nemusejí změny obávat. Jednotlivé fúze mají probíhat při zachování stávajících akademických a výzkumných aktivit příslušných institucí. Podle Leoše Hegera jsou chystaná sloučení racionální, správná a měla by být dotažena do konce.
„Rád bych zdůraznil, že výzkumné a další aktivity, které vytvářejí dobré jméno slučovaných organizací, budou i nadále zachovány a stejně tak bude zachováno postavení pracovníků, kteří se na těchto činnostech podílejí. Jejich práce si velice vážím, děkuji za ni a kolegům přeji mnoho úspěchů v dalším konání,“ ujišťoval Leoš Heger.
Které ústavy se budou slučovat?
• Revmatologický ústav se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze
• Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) s Fakultní nemocnicí Brno (FNB)
• Endokrinologický ústav s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM)
• Koordinační středisko transplantací (KST) se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL)
• Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS) s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)