„V době nepředvídatelných epidemií a velkého nárůstu migrace je existence podobného zařízení naprosto opodstatněná. Těchonín se svými unikátními schopnostmi a vybavením zůstane důležitou pojistkou pro případ krizové situace,“ uvedl Stropnický. Důležité je kvůli tomu, že biologicky nebezpečné látky jsou nyní dostupnější. Pracovníci těchonínské nemocnice jsou podle ministra také schopni odhalit neobvyklá infekční onemocnění. Vláda podle Stropnického konstatovala veřejný zájem na zachování těchonínského centra.
S prověřením osudu Těchonína určeného na pomoc pacientům při rozšíření nebezpečných infekčních nemocí počítala Bílá kniha o obraně z roku 2011. Kvůli úsporám se zvažovala změna jeho právní formy na státní příspěvkovou organizaci nebo i jeho zrušení.
Ministerstvo obrany vládě navrhlo, aby těchonínské centrum zůstalo zachováno a i nadále spadalo pod Vojenský zdravotní ústav. Úřad argumentoval „dlouhodobým trendem v nepředvídatelných výskytech epidemiologicky závažných onemocnění překračujících hranice jednoho státu“.
„Ministerstvo obrany považuje Centrum biologické ochrany Těchonín společně s poskytovateli zdravotních služeb zřízenými ministerstvem zdravotnictví, a to především s Nemocnicí Na Bulovce a se Státním zdravotním ústavem, za integrální součást systému ochrany obyvatelstva,“ uvedlo k zachování těchonínského centra ministerstvo obrany. Konstatovalo také, že zařízení je unikátní díky svému vybavení i svému umístění mimo výrazněji obydlené oblasti.
Dalším z argumentů ministerstva pro pokračování těchonínského centra v současné podobě je i dosavadní snížení nákladů. Podle Stropnického se náklady ze 110 milionů ročně podařilo snížit na 64 miliony korun.
Mluvčí generálního štábu Jan Šulc ČTK na začátku července řekl, že náklady by se zvýšily, pokud by bylo centrum v případě nákazy spuštěno. „Opodstatnění existence tohoto zařízení zřetelně prokázala v poslední době například hrozba epidemie eboly,“ uvedl Šulc. Obrana doufá, že se jí podaří i nadále náklady na provoz zařízení snížit třeba uzavřením nových smluv na dodávky energií.
Centrum má pro pacienty s vážnými onemocněními 28 lůžek, jejich kapacitu může v případě potřeby navýšit až na 42. K dispozici má i 100 lůžek pro karanténu. Mimo jiné slouží k provádění obranného biologického výzkumu, výcviku či školení pro potřeby české armády, NATO i civilní sféry. Ročně projde centrem více než 1000 vojáků vracejících se z misí v epidemiologicky rizikových oblastech, u kterých je zde prováděno karanténní vyšetření. Do výstavby komplexu bylo od roku 2001 investováno 1,75 miliardy korun, uvedlo tiskové oddělení ministerstva obrany.