HN: Pane děkane, vy osobně akci Děkujeme, odcházíme podporujete?
Podporuji některé principy té akce. Především, aby došlo k efektivnímu využívání prostředků ze zdravotního pojištění, aby existovala potřebná sít zdravotnických zařízení, omezilo se korupční chování a zlepšilo se ohodnocení zdravotnických pracovníků zejména v nemocničním sektoru. Forma nátlaku ve mně ale vzbuzuje smíšené pocity. Ale teď už asi nestojíme před řekou Rubikon, už jsme asi trochu v ní. A to samozřejmě vyvolává obavy, co bude po 1. březnu. V některých segmentech péče to může být velmi špatné.
HN: Co by podle vás mohlo nastat?
Doufám, že zdravý rozum zvítězí a vznikne kompromisní dohoda mezi státem a lékaři. Pokud ne, tak pro pacienty vznikne velmi obtížná a komplikovaná situace. V televizi slyším, že vojenská dopravní letadla budou převážet pacienty mezi Čechami a Moravou. Nevím, jestli to pacientům může pomoci.
HN: Je řešením prázdné nemocnice zprivatizovat? Tuto možnost o víkendu zmiňovala ČT.
Není to systémové řešení. Odpovědnost za systém zdravotní péče má stát. Je třeba definovat síť a pak je volné kapacity jistě možné privatizovat. Ale je nutno zajistit, aby nemocnice poskytovaly potřebné spektrum péče v daném regionu a nejen péči, která je dobře hrazena ze zdravotního pojištění.
HN: Nezačala vláda s lékaři jednat pozdě?
Pokud byste se mě zeptala v listopadu, kolik lékařů tuto akci podpoří, tak bych vám řekl, že nevím. Ale jestliže se zapojilo 3 800 lékařů, což je zhruba čtvrtina, tak samozřejmě to měl být signál pro jednání. Je to problém státu, krajů i zdravotních pojišťoven.
Jako pojištěnec, který řádně platí zdravotní pojištění, žádám, aby mi byla poskytovaná adekvátní péče.
HN: Co říkáte postojům ODS, jejíž poslanci Boris Šťastný a Marek Šnajdr jdou proti lékařským odborům?
Nevím, ani s jedním z nich jsem v současné době nehovořil. Samozřejmě je to vyhrocená situace, kde na jedné straně může být snaha to dotáhnout až do 1. března. Já osobně jsem pro nalezení kompromisu. Klíčové má být blaho pacienta, což by mělo být zájmem i těch, kteří rozhodují o systému.
HN: Máte pocit, jako kdyby politikům tak úplně nezáleželo na tom, aby české a moravské nemocnice fungovaly lépe?
Nemůžeme házet všechny politiky do jednoho pytle.
O reformách se hovoří skoro dvě desetiletí. Jestliže někdo řekne, že nemocnice jsou nehospodárné a plýtvá se v nich penězi, tak se ptám, proč zřizovatelé či pojišťovny nekonají, když spravují prostředky pojištění.
HN: Jak jsou na tom podle vás v současné době lékaři v nemocnicích?
Sektor lékařů i ostatních zdravotníků je v lůžkové péči výrazně podhodnocen ve srovnání s ambulantními specialisty, praktickými lékaři i soukromou sférou. Říká se, že nemocnic je asi 190, ale důležitá je jejich struktura. Kolik z těch nemocnic jsou čisté monoprimariáty, kde se operují či léčí jenom vybrané často lukrativní výkony? A kolik je nemocnic se širokým spektrem?
HN: Je normální, aby ministerstvo nevědělo, kolik a za co platí zdravotní pojišťovny jednotlivým nemocnicím?
Ministerstvo přímo neřídí pojišťovny. Úhrada za stejný výkon se někdy liší nemocnici od nemocnice. Sazebník výkonů má historicky disproporce i mezi obory.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.