Vůči očkování proti chřipce panuje v zahraničí značná skepse

23. 11. 2009 8:15
přidejte názor
Autor: Redakce
Veřejnost v některých zemích se staví skepticky vůči očkování proti viru A(H1N1) tzv. prasečí chřipky, například v Británii, Portugalsku a Francii. V Polsku odmítá očkování samotná vláda.


V Německu, kde bylo masové očkování spuštěno 26. října, se už nechalo očkovat přes deset procent obyvatel, ovšem více než 40 procent se nehodlá nechat očkovat vůbec. Jen každý čtvrtý Němec považuje očkování za nutné.

V zemi, kde počet infekcí prudce roste a nakažených je pravděpodobně více než 60.000, je podle některých nezávislých expertů vakcína příliš drahá a organismus ji navíc obtížně snáší. Poptávka po očkování podle úřadů přesto převyšuje počet dosud dodaných očkovacích dávek.

Polsko zatím odmítá nákup očkovacích látek proti viru A(H1N1) s tvrzením, že dosud nebyly dostatečně vyzkoušeny lékařskými autoritami.

V Británii podle průzkumu odmítá očkování polovina lidí, protože se bojí vedlejších účinků nebo si myslí, že virus není tak nebezpečný. Největší odpor byl zaznamenán mezi těhotnými ženami.

Na Slovensku, které má podepsat smlouvu o dodávkách vakcín do konce listopadu, někteří obyvatelé věří v účinek očkovacích látek, ale jiní se jich bojí. Většina odborníků však prý považuje očkování za nejúčinnější způsob ochrany.

Také v Irsku, kde se začalo očkovat 1. listopadu, zazněly pochyby týkající se možných vedlejších účinků vakcíny a například v Dublinu se objevily letáky tvrdící, že vakcína je nebezpečná.

Očkovací kampaň není přijímána příliš pozitivně ani ve Francii. Část odborné veřejnosti a většina té laické je dokonce proti. Poukazuje přitom na to, že „prasečí chřipka“ u drtivé většiny nemocných v dobrých hygienických podmínkách není horší než jiná chřipková onemocnění. Podle průzkumu veřejného mínění se odmítá nechat očkovat 76 procent Francouzů.

Také v Portugalsku byl zaznamenán odmítavý postoj části obyvatel - včetně lékařů - k očkování, čísla však nejsou k dispozici. Za důvod je považována obava z možné alergické reakce a pochyby o účinnosti vakcíny vyvinuté v tak krátké době.

Ve Švýcarsku, kde očkování má začít tento týden, se téměř 60 procent obyvatel domnívá, že vláda varování před virem přehání.

Rakousko odstartovalo očkování 27. října. Nejdřív vakcínu dostali zdravotníci a od 9. listopadu přišly na řadu rizikové skupiny. Naočkovat se ale může nechat kdokoli. Využily toho desetitisíce Rakušanů.

Belgie si objednala 12,5 milionu vakcín, které už do země postupně proudí. Naočkovat se zde dobrovolně nechali i fotbalisti FC Bruggy.

V Rusku začalo masové očkování v polovině listopadu. Podle čerstvého průzkumu se počet Rusů, kteří se prasečí chřipky silně bojí, od září zdvojnásobil (ze 14 na 27 procent) a 70 procent dotázaných už podniká proti nákaze nějaká opatření, hlavně více dbá na hygienu, přísun vitaminů a vyhýbá se masovým shromážděním. Zbývajících 30 procent si s chřipkou prý hlavu neláme.

V USA je od říjnového začátku očkování kvůli problémům výrobců nedostatek vakcíny a Američané na ni stojí dlouhé fronty. Přesto se najde řada lidí, kteří mají z vakcíny obavu a nechtějí se nechat očkovat. Na počátku října to v průzkumu uvedly zhruba dvě pětiny respondentů.

Lidé se většinou obávají, že vakcína je málo vyzkoušená. Někteří také novou chřipku považují za spiknutí velkých farmaceutických společností, které se prý snaží vydělat na údajné celosvětové hysterii z nemoci.

V Maďarsku úřady oznámily, že bezplatný přístup k vakcíně proti viru H1N1 budou mít po celé zemi i všichni bezdomovci.

Nejlidnatější stát světa Čína spustila očkovací kampaň jako první a minulý týden uvedla, že již očkuje 1,5 milionu lidí denně.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?