Podle místopředsedy výboru Marka Šnajdra (ODS) je návrh v souladu se snahou vlády šetřit, pacientů by se to ale dotknout nemělo.
Drtivou většinu zdravotnictví neplatí ministerstvo, ale zdravotní pojišťovny. „Kdyby bylo možné investovat výrazně více a zkvalitňovat státní nemocnice, tak zcela jistě by pacienti mnohem dříve nalezli moderní techniku, přívětivé prostředí, na druhou stranu to je vždy otázkou možností a priorit,“ řekl dnes ČTK Šnajdr.
Z výdajů ministerstva půjde 5,2 miliardy korun na běžné výdaje. Celkem 1,6 miliardy se pak věnuje do investiční výstavby, z toho tři čtvrtiny do už probíhajících oprav a zbylá čtvrtina do nových projektů. Peněz na vědu a výzkum by mělo jít o 30 procent víc než letos, vzroste také částka na specializační vzdělávání lékařů a nelékařského personálu.
Poslanci rozpočtu vytýkali několik věcí. Poslanec Alfréd Michalík (ČSSD) ministerstvu vyčítal, že škrtá výdaje místo toho, aby hledalo jiné zdroje příjmů. Vlastní příjmy ministerstva mají být příští rok 1,1 miliardy korun.
Michalíkův stranický kolega Jaroslav Krákora podotkl, že v návrhu se počítá s desetiprocentním snížením platů. „Což je problematické vzhledem k situaci, ve které se nyní nacházejí mladí lékaři,“ uvedl.
Ministr financí Leoš Heger (TOP 09) ho ale ujistil, že snížení platů se týká pouze zaměstnanců ministerstva, kteří jsou zaměstnanci veřejné správy, nikoliv lékařů. „Pokud k tomu dojde, tak nanejvýš u hygieniků,“ řekl ministr.
Poslanec Jiří Skalický (TOP 09) požadoval, aby ministerstvo v rámci vnitřních přesunů zvýšilo rozpočet na protidrogovou politiku na úroveň roku 2009. Od té doby totiž příspěvky klesají. Ministrův náměstek Zdeněk Kabátek podotkl, že jak na protidrogovou prevenci, tak na prevenci HIV jsou v rozpočtu připraveny tři miliony korun. Letos šlo na protidrogovou prevenci z rozpočtu ministerstva zdravotnictví 9,6 milionu korun.