V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě, předloha ministerstva zdravotnictví by to zachovala i do budoucna. „Nechceme úplně zatlouci elektronickou preskripci,“ zdůvodnil pozměňovací návrh šéf výboru Rostislav Vyzula (ANO). Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) jej označil za přijatelný.
Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku. Ministerstvo uvádí, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv ani část lékařů, protože nevyužívá výpočetní techniku. Jde prý vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.
„Připravenost není v takovém stavu, aby od ledna mohly být elektronické recepty plně spuštěny povinně. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že používání IT systémů je v této oblasti nezbytné,“ uvedl spoluautor pozměňovacího návrhu Jiří Skalický (TOP 09).
Za vládní návrh se naopak přimlouvali například Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) a prezident lékařské komory Milan Kubek. „Systém je neživotaschopný, není o něj zájem. Odklad nic neřeší, za několik let se bude řešit stejný problém,“ uvedl Kubek.
Při zdravotnickém výboru by měla vzniknout na Vyzulův podnět pracovní skupina, která se bude zaváděním povinného elektronického receptu zabývat.
Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.