Výbor například kritizuje Česko za to, že nemá mechanismy, které by bránily diskriminaci žen a dětí s postiženími. Hluboké znepokojení pak vyjádřil nad tím, že ústavní péče o děti s postiženími nadále zůstává státní politikou. Česko by podle CRPD mělo od tohoto přístupu upustit a zaměřit se na podpůrné služby pro děti a jejich rodiče na úrovni místních komunit.
V případě dětí s handicapy výbor rovněž vyčítá, že Česko jim neumožňuje systematicky se podílet na rozhodování o věcech, které se týkají jejich života. Také podle zprávy nemají možnost vyjadřovat svůj názor k těmto záležitostem.
Stát by podle výboru měl vyčlenit dostatek finančních zdrojů pro to, aby se lidé s jakýmikoli postiženími a nezávisle na pohlaví či věku mohli sami svobodně rozhodnout, s kým a kde chtějí žít. Česko podle výboru stále investuje více do ústavních zařízení.
Výboru se nelíbí ani současná podoba přístupu handicapovaných do veřejných prostor, do úřadů či ke službám. Problémům kvůli nedostatku štítků s Braillovým písmem, tlumočení do znakového jazyka, piktogramů a dalších forem komunikace tak čelí lidé s fyzickými i psychickými postiženími.
Nedostatečné jsou podle výboru také české nouzové a tísňové standardy, s potížemi se potýkají především neslyšící. Bezproblémové není ani jednání postižených se soudy a úřady, neboť nejsou k dispozici dokumenty v dostatečném počtu komunikačních formátů.
Výboru se mimo jiné nelíbí ani to, že nový občanský zákoník nadále umožňuje omezit způsobilost člověka k právním úkonům a svěřit postiženého pod částečné opatrovnictví. Výbor proto doporučuje zákoník novelizovat tak, aby byl plně v souladu s úmluvou OSN o právech osob s postižením a aby uznal plnou svéprávnost lidí se všemi typy handicapů.
Výbor vyjádřil znepokojení i nad sterilizacemi handicapovaných, ke kterým mohou dát opatrovníci souhlas. Podle doporučení se má od takového postupu upustit. Stát by v této souvislosti měl novelizovat své zákony a poskytnout pomoc a podporu těm, kteří byli nuceně sterilizováni.