Podporu výpovědím ze strany České lékařské komory a hromadné organizování odchodů ze strany lékařských odborů označil za nebezpečné. Heger stanovisko uvítal.
„Pro ministerstvo je to legitimizace toho, co koná v nejlepší vůli. A já musím uznat, že kdyby ta akce dále eskalovala a postoj odborů byl opravdu tak destruktivní, jako jsou jeho současné požadavky, ze kterých nehodlá ustoupit, tak to pro nás bude samozřejmě i jistou ochranou, pokud se bude hledat viník,“ řekl ČTK po jednání výboru ministr.
Aktuálně je ve výpovědi podle jeho informací 3775 lékařů, to je 18,8 procenta lékařů v nemocnicích, kde ministerstvo eviduje 20.014 lékařů. Nejvíce je zasažen kraj Vysočina, kde chce odejít téměř 60 procent lékařů. Další desítky až stovky vypovídají dohody o pracovní pohotovosti. Vlna výpovědí zasáhla 80 ze 192 nemocnic, problém může nastat zejména tam, kde je více výpovědí anesteziologů, chirurgů či porodníků.
Poslanci chtěli dnes slyšet od ministra, jak konkrétně to v nemocnicích bude vypadat po 1. březnu, pokud lékaři skutečně odejdou. Z řad poslanců zazněly i takové návrhy, že platové požadavky by dočasně mohla vyřešit půjčka. Ozvalo se i varování, že situace může být zneužito k privatizaci nemocnic, které se kvůli odchodům lékařů ocitnou v potížích.
Podle Hegera již hejtmani připravují krizová řešení, bylo by například možné zapůjčit personál mezi nemocnicemi, lékaři s tím ale musejí souhlasit a lze prý očekávat, že část jich nebude chtít.
Člen předsednictva Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Miloš Voleman řekl, že ze 14 „fakultních“ nemocnic řízených ministerstvem jsou bez výpovědi jen dvě - ostravská a pražská Homolka. V ostatních lze podle něj očekávat menší či větší problémy.
„Od 1. března není možno zajistit ani akutní péči v nemocnicích,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Peníze na platy prý leží na účtech zdravotních pojišťoven, ministr by je měl úhradovou vyhláškou donutit, aby je daly na léčení, tím i do platů. „Nechci se dožít doby, abychom začali konat, až budou první mrtví,“ řekl poslanec Jiří Koskuba (ČSSD).
Poslanec Marek Šnajdr (ODS) označil hromadné výpovědi za „nátlakovou a vyděračskou akci odborů a volání po vyšší výplatní pásce“. Zkritizoval lékařskou komoru, že akci podporuje, stala se tím podle něj „lokařským béčkem“. Podle Šnajdra je v ČR nemocnic moc, když se ale politici pokusili zavřít třeba brněnskou Úrazovou nemocnici, vyvolalo to odpor i mezi odboráři. Kdyby bylo méně nemocnic, byly by peníze na platy, do nepopulárních restrukturalizačních kroků se ale „nikomu nechce“.
Předseda výboru Boris Šťastný (ODS) zdůraznil, že z principu žádná vláda nemůže podlehnout nátlaku profesních skupin. Každý lékař má možnost rozhodnout se odejít z nemocnice, jít pracovat do ciziny, ale akce „kolektivistického typu“, kdy se hromadně dávají výpovědi, odmítá.
Podle ministra zajištění péče po 1. březnu zatím není jasné, kraje situaci řeší. Záchranná služba bude spolupracovat při převozech pacientů z míst bez péče. Lékaři v terénních ambulancích rozšíří ordinační hodiny a zdravotní pojišťovny pacienty léčené nad limit zaplatí.
Heger doufá, že se mu podaří najít dohodu s odboráři i komorou, ve čtvrtek se s šéfem odborářů Martinem Engelem a šéfem komory Kubkem sejde poprvé na oficiálním jednání. Bude se prý snažit, aby alespoň část lékařů výpovědi stáhla. Je připraven k ústupkům kromě jediného - nebude žádat vládu o přilití peněz do zdravotnictví.