Praha -
„Domácnosti vydaly na zdraví v roce 2000 celkem 13,8 miliardy a v roce 2004 téměř 21 miliard na,“ upřesnil. Spoluúčast v Česku činí podle zjištění ČSÚ 10,2 procenta, což je výrazně méně než například v USA, kde si občané platí 53 procent péče. Průměr zemí EU se pohybuje kolem 20 procent.
Drápal dodal, že ČSÚ v projektu zdravotnických účtů porovnal výdaje v letech 2000 až 2004. Metodika je jednotná pro země EU, takže Česko má nyní srovnání, kolik peněz do zdravotnictví dává a jak efektivně je využívá. Systém zdravotnických účtů je od loňska pro členské země závazný. Z těchto dat vycházejí ve svých analýzách Eurostat či Světová zdravotnická organizace.
Podle Drápala by jich mohli využít i politici. Až budou rozhodovat například o zdražení energií či nájemného, mohou z analýz ČSÚ vyčíst, jak to ovlivní výdaje domácností na zdravotní péči.
Ze zdravotnických účtů podle Drápala rovněž vyplynulo, že Česko v podílu výdajů na zdravotnictví vůči HDP je zhruba v průměru zemí OECD. „Myslím si, že pozice mezi Rakouskem a Finskem svědčí o tom, že výdaje na zdravotnictví nejsou vůbec na nízké úrovni,“ poznamenal.
Statistici zjistili i řadu varujících údajů, například když srovnali výdaje podle nemocí. „Velmi vysoké úrovně dosahují výdaje na nemoci oběhového a trávicího ústrojí, což zřejmě naznačuje, že lidé nedbají na zdravý způsob života,“ osvětlil data Drápal.
Z hlediska budoucnosti je podle něj významné zjištění statistiků, že nejnáročnější skupinou na výdaje na zdraví jsou lidé nad 55 let věku. „Vzhledem ke stárnutí populace, což je problém celé Evropy, je tento signál velmi důležitý pro plánování výdajů na zdravotní péči i jejích kapacit,“ dodal Drápal.
Českénoviny.cz