Vyplývá to z aktuálních údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Na poklesu výdajů se vedle nižšího objemu dodaných léčiv podle ústavu podílí i snížení obchodní přirážky, kterou navrhl ministr zdravotnictví David Rath.
Od ledna marže distributorů a lékáren klesla na 29 procent z 32 procent. Podle Ratha mají lékárníci zisky dost vysoké, a mohou si tedy dovolit jejich pokles.
Ministerstvo zdravotnictví se ke spotřebě léčiv v letošních prvních třech měsících vyjádří poté, co se seznámí s podklady státního ústavu. „Nyní nemáme přesné rozbory toho, co vydal SÚKL,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml.
Faktorů, které snížily spotřebu léků, může být podle něj několik. „Ministerstvo zdravotnictví nezastírá, že bylo nuceno v rámci deficitu ve VZP přistoupit k určitým úsporným opatřením,“ poznamenal Dryml.
Průměrná cena léčivého přípravku podle údajů SÚKL meziročně vzrostla o 12,20 Kč na 174,20 Kč. Ve zdražení se odráží nárůst průměrných cen českých přípravků o 1,50 Kč, slovenských o 10,70 Kč a přípravků z ostatních zemí o 13,50 Kč.
První místo v počtech spotřebovaných balení i v množství vynaložených finančních prostředků zaujímají stejně jako v minulých čtvrtletích léčiva kardiovaskulárního systému.
Výdaje dosáhly zhruba 2,4 miliardy korun, podíl těchto léků na celkových výdajích tak činí více než 17 procent. Na celkovém počtu dodávaných balení drží téměř pětinový podíl.
Léky proti rakovině zaujímají druhé místo s výdaji 1,98 miliardy korun. U těchto léků také ústav zjistil nejvyšší průměrnou cenu za jedno balení, která dosáhla zhruba 2770 korun. Třetí místo patří léčivům nervového systému, za které lidé a pojišťovny vydali 1,74 miliardy korun.
Právo