Výdaje za léky ve 2. čtvrtletí klesly o 130 miliónů

20. 10. 2006 9:29
přidejte názor
Autor: Redakce
Ve druhém čtvrtletí letošního roku se meziročně ke stejnému období loňského roku snížily výdaje za léky o 130 miliónů korun. I tak lidé a pojišťovny za ně zaplatili dohromady 16,2 miliardy korun. Poklesl i počet balení, a to z 90,8 miliónu kusů loni ve druhém čtvrtletí na letošních 87,8 miliónu kusů balení. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv...


Výsledky včera komentovala výkonná ředitelka Mezinárodní asociace farmaceutických společností Jana Mikotová. „Pokles prodaných léčiv je výsledek úsporných opatření ministerstva zdravotnictví na předepisování léků a nové lékové vyhlášky. V praxi tato opatření ale snížila dostupnost léčiv pro české pacienty.“

Exministr zdravotnictví David Rath jí však oponuje: „Je to naprostý nesmysl. Co jiného lze očekávat od člověka, kterého farmaceutický průmysl platí.“

Spor o Rathovu vyhlášku

Vyjádřil se i ke snížení výdajů za léky o 130 miliónů. Podle něho „David Rath byl první ministr, kterému se podařilo to, o čem všichni jen hovořili, tedy uspořit za léky, snížit na ně náklady a přitom nesnížit kvalitu a dostupnost péče. Všichni se shodujeme v tom, že léky plýtváme, a já byl první ministr, který toto plýtvání zastavil a pokusil se snížit.“ Spor o lékovou vyhlášku exministra Ratha, která vedla k uvedeným úsporám, už trvá několik měsíců a neutichá. Včera vyhlášku podrobil ostré kritice i uznávaný lékový expert Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Suchopár byl v 90. letech náměstkem ministra zdravotnictví a odpovídal právě za léky.

Včera uvedl, že Rathova léková vyhláška sice znamená úspory téměř dvě miliardy korun, ale nejvíce prý na to doplatili pacienti zvýšením doplatků o miliardu. Výrobci pak museli snížit ceny svých léků zhruba o 900 miliónů korun.

„Ve vyhlášce, která má 2786 řádků, je strašná spousta chyb,“ řekl Suchopár. Dodal, že například 716 řádků je naprosto zbytečných, protože ani jeden řádek nemá uvedený registrovaný lék. Je to proto, že lék už byl dávno stažen z prodeje. To se týká například některých léků na ředění krve, antipsychotik a dalších.

Rath k tomu dodává, že to byl on, kdo vydal veřejně seznam plně hrazených léků. „Je jich přes dva tisíce a jsme jedinou zemí na světě, která má tolik plně hrazených léků,“ řekl Rath s tím, že pacient nemusí doplácet v lékárnách vůbec nic, stačí, když požádá svého ošetřujícího lékaře, aby ho z léku s doplatkem převedl na lék bez doplatku.

Odstupující ministr zdravotnictví Tomáš Julínek považuje Rathovu lékovou vyhlášku za špatnou a chce vydat novou. Kdy to ale bude, nedokázal jeho mluvčí Tomáš Cikrt říci. Zřejmě až v příštím roce.

Spoluúčast pacienta je vyšší

Suchopár uvedl, že přímé platby za léky v roce 2005 činily 11 miliard korun, což je necelá šestina ze 64,6 miliardy korun, které se loni za léky utratily. Přímé platby zahrnují nejen doplatky za léky na předpis, ale i volně prodejné přípravky. Například průměrný důchodce v roce 2005 přímo vydal 1884 koruny, což je zhruba o 80 korun více než v roce 2004.

Rath se ale domnívá, že to nezpůsobila léková vyhláška, i když připouští, že u některých léků skutečně mohly být doplatky vyšší. „Je to důsledek některých výrobců léčiv, kteří své léky zdražují. Tím přenášejí tuto zátěž na pacienty,“ řekl Rath.

Průměrná cena roste

Státní ústav pro kontrolu léčiv uvedl, že ve druhém čtvrtletí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loňského roku cena léčivého přípravku stoupla o 4,60 Kč na 184,50 Kč.

První místo v počtu spotřebovaných balení, ale i v množství vynaložených peněz stále zaujímají kardiovaskulární léčiva, dále léky proti rakovině a na nervový systém.

Právo

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?