Co se dozvíte v článku
Co je hemoptýza?
Hemoptýza je patologický stav, při kterém pacient vykašlává krev, případně hlen s příměsí krve. Krev může pocházet z průdušek, hrtanu, průdušnice i plic, podle toho, jaká je příčina potíží. Původ krve lze poměrně dobře odhadnout na základě jejího zabarvení.
Zatímco světle červená napěněná krev pochází z dýchacího traktu, tmavá až černá krev připomínající kávovou sedlinu pochází z trávicího traktu. Krev může také někdy zatéct z dýchacích cest až do žaludku a vyvolat nevolnost. Pacient ji následně vyzvrátí. Krvácení může pocházet i z ústní dutiny či hltanu, odkud steče do dýchacích cest.
Vykašlávání hlenu s nitkami krve či přímo kašlání krve je každopádně alarmujícím příznakem a mělo by následovat co nejrychlejší lékařské vyšetření.
Setkat se můžete také s termínem hemoptoe, což je označení pro chrlení a vykašlávání velkého množství krve. V takovýchto případech je nutné okamžitě volat rychlou záchranou pomoc, jelikož pacient je ohrožen na životě. Krev totiž není při chrlení pouze vykašlávána, ale také stéká do plic, což může skončit udušením. Okamžitou hospitalizaci vyžaduje také kašlání krve spojené s dušností a masivní zvracení krve. [1, 2, 3, 4, 5]
Jaké má vykašlávání krve příčiny?
Mnoho pacientů se obává, že kašlání krve automaticky znamená, že onemocněli rakovinou plic. Sice se jedná o jeden z typických symptomů tohoto onemocnění, ale na druhou stranu se může objevovat i u chronických zánětů průdušek a jiných méně závažných onemocnění. To se týká hlavně kuřáků, kteří kouří již delší dobu a mají neustále podrážděné dýchací cesty. Mezi časté příčiny vykašlávání krvavého hlenu tedy patří nemoci postihující přímo plíce či horní cesty dýchací:
- bronchitida (zánět průdušek),
- pneumonie (zápal plic),
- tuberkulóza,
- rakovina plic,
- bronchiektázie (trvalé rozšíření dýchacích cest),
- cystická fibróza,
- plicní absces,
- chronická obstrukční nemoc plic (CHOPN).
K hemoptýze dochází i při plicní embolizaci, kdy se do plicní tepny dostane krevní sraženina. Pacient pak vykašlává tmavě rudou krev. Vykašlávání krve však může souviset i s jinými chorobami a úrazy, jako je například:
- cizí těleso v dýchacích cestách (časté u dětí),
- předávkování antikoagulačními léky,
- poruchy krevní srážlivosti,
- vážné kardiovaskulární problémy (ruptura aneurysmatu aorty, srdeční selhání či mitrální stenóza),
- krvácení z nosu,
- nádory v ORL oblasti,
- poranění hrudníku silným nárazem či úderem. [6, 7, 8, 9]
Kašlání krve při rakovině plic
Vykašlávání krve z plic je jedním z příznaků maligního onemocnění plicní tkáně. Karcinom plic představuje jeden z nejčastějších typů rakoviny v České republice. Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že se jen málokdy zachytí v počátečních stádiích. Typické příznaky rakoviny plic, mezi které patří chronický suchý kašel, změna charakteru kašle, vykašlávání krve s hlenem, dušnost a bolest na hrudi, se objevují až ve chvíli, kdy nádor výrazně pokročí. [10, 11, 12]
Vykašlávání krve po ránu
Vykašlávání hlenu s krví po ránu je poměrně běžným jevem u aktivních kuřáků. Poškozené slizniční buňky produkují více hlenu, který kumuluje v dýchacích cestách. Vinou chronického zánětu může obsahovat i krev nebo nitky krve. I když se u vás objevuje kašlání krve výhradně jen po ránu, nesmíte tento příznak zanedbat – tímto způsobem se může projevovat i akutní infekce či nádorové onemocnění.
Velký problém může představovat silné krvácení během spánku. Masivní noční krvácení do dýchacích cest je nebezpečné v tom, že pacient nemůže při spánku krev vykašlávat. Zvyšuje se tím riziko udušení.
Kašlání krve při nachlazení
Při mírnějších formách respiračních infekcí, jako jsou nachlazení, virózy či záněty horních cest dýchacích, může docházet k vykašlávání hlenu s příměsí malého množství krve. Je to dáno podrážděním sliznic dýchacích cest zánětem a kašláním. Po vyléčení infekce tyto potíže zpravidla odezní. [13, 14, 15, 16, 17]
Diagnostika příčiny hemoptýzy
Při vyšetření pacienta musí lékař určit, odkud krev pochází. Někdy může jít o krvácení z úst, nosu, hltanu či jícnu, které steklo do dýchacích cest. Z nich je pak následně vykašláno. Důležité je také pečlivé odebrání anamnézy a fyzikální vyšetření. Z diagnostických metod se využívá:
- poslech plic fonendoskopem,
- rentgen plic a srdce (rentgenové vyšetření hrudníku),
- bronchoskopie (endoskopické vyšetření průsvitu průdušek),
- CT vyšetření hrudníku (počítačová tomografie),
- angiografie (rentgenové vyšetření plicních cév),
- scintigrafie (vyšetření pomocí radioizotopů).
I přes pestrou škálu vyšetřovacích metod se může stát, že se na příčinu krvácení nepřijde. U těchto pacientů bývá ovšem prognóza dobrá a krvácení často samo ustane do několika týdnů. [18, 19, 20]
Léčba hemoptoe a hemoptýzy
Pokud pacient krvácí jen z malých cév, většinou krvácení ustane samovolně. K podpoře vykašlávání je vhodná polohová drenáž, což je svěšení horní poloviny těla hlavou směrem k zemi. Při podezření na infekci, jako jsou záněty průdušek či zápal plic, je důležité nasadit vhodná antibiotika. Tuberkulózu je pak nutné léčit speciálními léky zvanými antituberkulotika. Často se přitom kombinuje několik léků naráz, aby byla léčba účinnější.
Mírná a častá krvácení související s poruchami krevní srážlivosti vyžadují specifickou léčbu. Ta může zahrnovat podávání krevních destiček, chybějících koagulačních faktorů či čerstvě zmražené krevní plazmy. [21, 22, 23, 24]
Jestliže je krvácení rozsáhlé a pacient pravděpodobně krvácí z velkých cév, je možné přistoupit k chirurgickému řešení. Céva se dá podvázat, případně se provádí ještě embolizace, což je cílené zablokování poraněné cévy pomocí embolu.
Při masivním kašlání krve je klíčové odstranit z plic krev, která se v nich nahromadila. Aby nedošlo k udušení či uzávěru dýchacích cest, je důležité, aby pacient účinně kašlal. Pokud toho není schopen, mohou lékaři zprůchodnit dýchací cesty pomocí bronchoskopie.
Krvácející nádory plic se odstraňují chirurgicky. Podle stádia onemocnění a míry krvácení je možné vybírat z několika typů operací:
- segmentektomie – odstranění pouze postižené části plicního laloku,
- lobektomie – odstranění celého postiženého plicního laloku,
- pneumonektomie – odstranění celé jedné plíce.
Po operaci může následovat ozařování nebo chemoterapie, pokud byl nádor rozsáhlejší. U malých útvarů se po chirurgickém odstranění k dalším léčebným postupům nepřistupuje. [25, 26, 27, 28]
Zdroje: nih.gov, webmd.com, radiopaedia.org, mayoclinic.org, healthdirect.gov.au, medicalnewstoday.com, gov.uk, aafp.org, stefajir.cz, copn.cz, nzip.cz, casopisvnitrnilekarstvi.cz, internimedicina.cz, fnbrno.cz