co na to pacienti a které další kraje budou Středočechy v prodeji svých nemocnic následovat. Právě minulý týden privatizaci odsouhlasilo středočeské zastupitelstvo.
Změna je nutná
Josef Kantůrek se v posledních patnácti letech nenudil. Jako vystudovaný technický kybernetik pomáhal se spouštěním jaderné elektrárny Temelín, pak dělal v Týnci nad Labem starostu. Tam na něho spadlo členství v dozorčí radě okresní pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny, takže když se pak za ODS dostal do rady Středočeského kraje, zbyl na něj resort zdravotnictví. „Vzal jsem to jako výzvu,“ říká Kantůrek. „Politik sám nemusí být expert, jde o to mít dobrý okruh spolupracovníků.“
Když stát před lety převedl nemocnice i s dluhy do kompetence krajů, pustil se Kantůrek do práce. V jeho gesci vznikla unikátní stodvacetistránková koncepce středočeského zdravotnictví. V jejím rámci kraj řekl, jaké zdravotnické služby bude v budoucnu potřebovat a v jaké formě by se měly provozovat. Tak vznikla páteřní síť čtyř oblastních nemocnic (Příbram, Kladno, Kolín, Mladá Boleslav). Ty se i přes odpor ČSSD změnily v tržněji hospodařící akciové společnosti, v nichž chce kraj ale zatím zůstat stoprocentním akcionářem. Menší nemocnice byly určené k privatizaci a deset prodejů minulý týden odsouhlasilo krajské zastupitelstvo. Necelou půlmiliardu zisku z privatizace chce pak kraj investovat do modernizace čtyř oblastních nemocnic, k tomu plánuje přidat další dvě miliardy z krajské kasy. „Na modernizaci menších nemocnic nemá kraj dost peněz,“ vysvětluje náměstek hejtmana Kantůrek. „Chceme k tomu využít investice soukromníků. Navíc si od toho slibujeme zkvalitnění péče.“
Kritici privatizace z řad levice ale v prodeji riziko vidí: noví vlastníci jsou krajem vázaní provozovat nemocnici v dnešní podobě jen pět let, pak kraj ztrácí nad osudem nemocnic kontrolu. Majitelé je mohou zavřít nebo zrušit některá drahá oddělení (pediatrii, infekční, chirurgii). Zastánci privatizace ale zůstávají v klidu. Kraj si podle nich může na drahé provozy připlatit a konkrétní služby (třeba provoz infekčního oddělení) si v nemocnici udržet pomocí cílených dotací.
Jeden z předních expertů na zdravotnickou reformu Pavel Vepřek jde dál a říká, že menší nemocnice se stejně v dnešní podobě nemohou udržet. „Změna je nutná a politici by se k ní nikdy neodhodlali, proto je privatizace dobrá věc,“ říká Vepřek. Menší nemocnice se podle něj mohou přeměnit na léčebny pro dlouhodobě nemocné, víc se zaměřit na rehabilitaci nebo na komunitní péči, kde jsou jen sestry, základní přístroje a nemocnice tam ukládají pacienty, jimž je třeba jen dávat léky. „Každopádně na předpovědi je čas. Nový majitel si udělá analýzu, co přesně nemocnice potřebuje, a podle ní se rozhodne,“ míní Vepřek.
Experti zůstávají v klidu i proto, že Středočeský kraj má mimořádnou polohu kolem Prahy, jejíž nemocnice jsou schopné případný výpadek péče nahradit.
Rozruch v Rakovníku
Největší rozruch se odehrává v Rakovníku, kde se privatizuje okresní nemocnice pro spádovou oblast s přibližně 80 tisíci lidmi. Před lety žádali radní o její bezúplatný převod na město, kraj to ale odmítl a poslal nemocnici do privatizace. Opoziční ČSSD na to reagovala peticí a protestními mítinky. „Privatizací ztrácí kraj i město nad nemocnicí kontrolu. Ta proto může i skončit,“ vysvětluje exministr Rath svůj nesouhlas s prodejem. Starosta Rakovníka Zdeněk Nejdl (ODS) to ale zatím dramaticky nevidí také kvůli tomu, že hned po odsouhlasení prodeje minulý týden přijeli do Rakovníka zástupci nového majitele, který už provozuje nemocnici v Plzni. „Řekli nám, že nic rušit nebudou, nemocnice jede dál,“ sděluje starosta Nejdl s dodatkem, že on sám se k privatizaci zatím staví neutrálně a čeká, co bude dál. „Nemocnice má podle našich odhadů skrytý dluh nějakých šedesát milionů a provozovat ji by bylo pro město riskantní.“
Středočeská privatizace je unikátní právě vzhledem k promyšlené koncepci a velkému rozsahu. Prodej několika nemocnic už ale v Česku proběhl, například v Šumperku. Zkušenosti jsou zatím spíš dobré, stejně jako u velkých nemocnic převedených na akciové společnosti. Éra zadlužování skončila, nemocnice lépe hospodaří, umí víc ohodnotit kvalitní lékaře, lépe se chovají k pacientům, začínají o sobě uveřejňovat důležité informace a navzájem si konkurovat. Konkrétní hospodářské výsledky u středočeských nemocnic ale zatím známé nejsou. Čeká se na auditované výroční zprávy, které budou zveřejněné až někdy před létem.
Marek Švehla, Respekt