„Odmítám tvrzení, že sestra s vysokoškolským diplomem nebude chtít pacienta umýt a bavit se s ním o bolestech, štítí se pacienta dotknout a chce být jen staniční sestrou a úřadovat. Považuji za naprosto nepřijatelné paušalizovat profesi sestry s vysokoškolským vzděláním. Poškozuje to prestiž tohoto povolání, které i tak není naší společností dostatečně doceněno. Máme mnoho vynikajících sester, jež odpovědně pomáhají pacientům v těžkých situacích, jsou odbornicemi v ošetřovatelské péči a ochotně vykonávají řadu základních i velmi náročných výkonů. Musím konstatovat, že taková tvrzení těžce poškozují sestru v očích veřejnosti, poškozují její úsilí o celoživotní vzdělávání a snižují její profesní čest,“ uvedla ve svém vyjádření hlavní sestra ČR Alena Šmídová, která se obává negativní odezvy nejen u vysokoškolsky vzdělaných sester, ale i u studentů a odborné veřejnosti. Navíc podle Aleny Šmídové hrozí i snížení motivace budoucích sester, jejichž počet je v ČR už tak na hranici únosnosti.
Změna činností sestry v čase
Na obhajobu vysokoškolsky vzdělané sestry Alena Šmídová v této souvislosti připomněla význam současného systému vzdělávání ošetřovatelského personálu, který doznal změn po roce 2004. Střední zdravotnické školy nyní připravují své studenty na ošetřovatelskou profesi zdravotnického asistenta, který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. „Oproti dřívějšímu studiu se změnil obsah vzdělávání, je kladen důraz i na všeobecné vzdělávání (státní maturita) a dotace hodin na odborné vzdělávání včetně praxe se snížila. Činnosti sester se během vývoje medicíny i ošetřovatelství změnily, vykonávají samostatně ošetřovatelskou péči o pacienta i činnosti, které dříve vykonával jenom lékař, a proto i jejich vzdělávání se posunulo do vyššího, terciárního vzdělávání, aby měly dostatečnou odbornost,“ uvedla Mgr. Šmídová s tím, že dnešní střední zdravotnické školy nejsou výběrové a vstupují na ně studenti (mnohdy na úrovni uchazečů o učební obory), kteří by často jinde neuspěli. Vzdělání sester se posunulo do vyššího stupně. Navíc je obecným jevem v celé společnosti, že absolventi středních škol (maturanti) nechtějí nastoupit hned do zaměstnání, ale dál pokračují ve studiu.
Nový zákon o nelékařích
Ministerstvo zdravotnictví má již připravený návrh nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Materiál s hlavními tezemi připravované legislativy byl předložen poradě vedení již v dubnu tohoto roku. „Počítá s myšlenkou Bc. stupně jako základního pregraduálního vzdělávání sester s návazností na případné navazující magisterské studium, které je již v praxi zavedeno. Zdravotnický terén si musí zvyknout, že dnešní sestra získá vzdělání pouze touto cestou a nikoli jen absolvováním střední zdravotnické školy s maturitou, tak jak tomu bylo dříve. Rozdíl mezi činnostmi zdravotnického asistenta a sestrou bude existovat. Není možné, aby obě kategorie vykonávaly stejnou činnost,“ zdůraznila hlavní sestra Šmídová.
Rozložit kompetence
Zdravotnický asistent má být expertem na základní ošetřovatelskou činnost. V jeho kompetenci by mělo zůstat provádění odborně jednodušších výkonů, k čemuž je na zdravotnických školách patřičně vzdělán. Sestra s vyššími kompetencemi pak zodpovídá za odbornou ošetřovatelskou péči o pacienta. „Vzdělání v bakalářském studiu nepřipravuje sestru pro to, aby byla pouze administrativním pracovníkem a vedla ostatní, její hlavní náplní je činnost sestry u pacienta, včetně plánování ošetřovatelské péče, uspokojení jeho potřeb, plnění ordinací lékaře. K tomu sama tyto výkony provádí a spolupracuje s ostatními pracovníky zdravotnického týmu, kteří jí jsou v této péči nápomocni - jako je zdravotnický asistent, ošetřovatel nebo sanitář,“ domnívá se Alena Šmídová a dodává, že k některým činnostem, jako je péče o hygienu, krmení, vyprazdňování, doprovod na vyšetření apod. není vysokoškolské vzdělání zapotřebí, ale je to právě sestra, která zváží, v jakém zdravotním stavu se nachází pacient a zda tuto činnost může vykonat někdo jiný než ona.
Vynášet mísy i s titulem
Sestry-bakalářky podle Mgr. Šmídové nemohou očekávat, že budou zastávat vedoucí funkce, ale že budou vykonávat činnosti sestry, jež dělají i sestry bez vysokoškolského vzdělání s mnoha lety praxe. „Netvrdím, že by se v praxi nevyskytovaly sestry se středoškolským vzděláním, které mnohdy nevybíravým způsobem vysvětlí své mladší kolegyni, která získá vzdělání vysokoškolské, že bude vynášet mísy stejně jako ona, protože ,ten titul jí k ničemu není’, nebo i opačně, že se některá bakalářka vyvyšuje nad středoškolačku. Bohužel k tomu občas dochází,“ připouští Alena Šmídová. Změnou vzdělávacího systému navíc nastala problematická situace v odměňování sester. „Vzniklo to tím, že máme nyní sestry, které jsou absolventkami střední, nebo vyšší či vysoké školy, mají úplně stejné kompetence, ale jsou bohužel rozdílně finančně hodnoceny. To vyvolává v řadách sester určitou nerovnost a nespokojenost,“ dodává hlavní sestra.
Personální vyhláška vyžaduje novelu
Dle ministerské koncepce je třeba zajistit ošetřovatelskou péči prostřednictvím zdravotnického personálu různé míry kompetencí (sestra s rozšířenými kompetencemi, sestra specialistka, sestra, zdravotnický asistent i sanitář), a to v dostatečném počtu dle druhu a náročnosti péče.
„Bohužel v současné době dochází nejčastěji z ekonomických důvodů ke snižování počtu ošetřovatelského personálu na minimální počty, které jsou dány personální vyhláškou. Není to v pořádku, dochází k přetěžování těchto pracovníků a obávám se snížené kvality a bezpečnosti poskytované péče. Je potřebné provést změny legislativy a ekonomicky podpořit tyto kategorie, nikoli jejich počty snižovat, aby se ušetřilo. Vrcholové managementy poskytovatelů zdravotních služeb odpovídají za kvalitu poskytované péče a jejich rozhodnutí o personálním obsazení ovlivňuje i poskytovanou ošetřovatelskou péči,“ nastoluje otázku novelizace personální vyhlášky Mgr. Šmídová.
Sestry podle vzdělání
Počet sester v praxi se středoškolským kvalifikačním vzděláním značně převyšuje počet absolventek kvalifikačního bakalářského studia. Od roku 2008 je počet absolventek kvalifikačního bakalářského oboru všeobecná sestra cca 5 tisíc (jen české vysoké školy), přitom v registru zdravotnických pracovníků je registrováno cca 103 tisíc sester.