Česká lékárnická komora nesouhlasí, stejně jako SÚKL, s tím, aby byly léky určené pro české pacienty vyváženy do zahraničí a vznikal tak na našem území jejich nedostatek. Nejedná se však o problém lékárníků, jak je mylně prezentováno, ale některých distributorů, kteří současně provozují i lékárny.
Vzhledem k jejich omezenému počtu několika desítek by při řádném plnění kontrolních povinností ze strany SÚKL neměl být problém odhalit a řádně potrestat případné nezákonné jednání. Podle dostupných informací totiž SÚKL zvládne za 1 rok zkontrolovat zhruba polovinu z více než 2700 lékáren.
V jiných segmentech zdravotnictví je však jeho aktivita výrazně nižší. Není také pravda, že je pro kontrolu potenciálně nezákonných obchodů v oblasti distribuce léčiv nutné předávat data pouze jednou, v jiných případech státní správy zcela neobvyklou a zbytečně drahou cestou.
SÚKL jako jediný státní orgán v České republice vyžaduje předávání požadovaných dat výhradně elektronickou formou prostřednictvím tzv. routeru, tedy zařízení, které musí být bez zákonného podkladu fyzicky instalováno do lékáren, aby mohly podat hlášení o vydaných léčivých přípravcích.
Žádná jiná státní instituce neprovozuje obdobný systém, bez možnosti předávání dat mezi ní a občany prostřednictvím obvyklých, tedy i jiných elektronických cest a technologií.
SÚKL se vůči provozovatelům lékáren také chová diskriminačně. V případě elektronických receptů mohou lékaři, kteří zacházejí formálně se stejně citlivými údaji jako lékárny, do úložiště elektronických receptů přistupovat standardní cestou, pouze s využitím elektronického podpisu. Lékárníci nikoli. ČLnK přitom dlouhodobě požaduje, aby se sjednotily požadavky SÚKL na tyto dvě skupiny zdravotnických odborníků.
Náklady na vytvoření celého systému sběru dat prostřednictvím routerů, navíc bez opory v zákoně, se pohybují v řádech desítek až stovek milionů korun. Původní myšlenku SÚKL – sběr osobních a citlivých údajů, rozporoval a následně ohodnotil také vysokou pokutou Úřad pro ochranu osobních údajů. Zdá se tedy, že reexporty realizované od pár desítek distributorů jsou jen dalším zoufalým pokusem, jak odůvodnit prostředky investované do systému.