Výživa kojenců v kontextu jejich optimálního růstu a vývoje

PEDIATRIE Zdravá výživa zabezpečuje fyziologickou činnost organismu v dospělosti a v dětském věku je nevyhnutelným předpokladem zdravého tělesného a duševního vývoje. Kojenecké období je nejsenzitivnější, kvalita a množství stravy ovlivňuje růst a vývoj dítěte a má úzký vztah k vývinu případných budoucích onemocnění, jako jsou metabolický syndrom a kardiovaskulární choroby. V průběhu prvního roku života dítěte dochází k dozrávání GIT, ledvin, CNS a imunitního systému, jakož i mechanismů látkové přeměny organismu. V tomto období dítě nejintenzivněji roste, vyvíjí se po stránce psychické, pohybové i sociální a také si vytváří základní stravovací návyky, které ho potom provázejí celým životem. Proto je nutné klást důraz na správnou výživu, ze které dítě čerpá nejen energii, ale i stavební látky potřebné pro růst a vývoj. Z hlediska výživy můžeme první rok života rozdělit do tří základních časových úseků, které na sebe volně navazují: 1. období výlučně mléčné výživy (od narození do 4. měsíce) – dítě je kojené nebo živené umělými mléčnými přípravky, 2. období nemléčných příkrmů (5 .–7. měsíc) – v tomto tzv. přechodném období dostává dítě zásadně lžičkou k mléčným dávkám kašovité příkrmy upravené pro tento věk, 3. období plné kojenecké výživy (8.– 12. měsíc) – poslední období výživy kojence je charakterizované kompletní kojeneckou výživou a zpomalením tempa tělesného vývoje. Strava v tomto období se již přibližuje složení stravy dospělých. Jednotlivá období nejsou určována