Výživa kriticky nemocných

VÝŽIVA Malnutrice u hospitalizovaných nemocných představuje nezávislou rizikovou proměnnou morbidity a mortality. Při přijetí k hospitalizaci je přibližně 30 % nemocných v malnutrici, dalších cca 10–15 % se do malnutrice dostává během hospitalizace a 3–5 % hospitalizovaných je dependentní na nutriční intervenci cestou enterální, resp. parenterální výživy. Rizikovou skupinou jsou nemocní v kritickém stavu a především pacienti v protrahované sepsi s orgánovou dysfunkcí. Metabolické změny Metabolické změny po inzultu a v průběhu odpovědi na kritický stav byly klasicky a po dlouhou dobu popisovány schématem tzv. ebb- a flow-fáze. Toto dělení je sice didakticky užitečné, avšak v současnosti značně modifikované a prakticky opuštěné, protože hypermetabolická fáze je u nemocných často potlačena navzdory úspěšné resuscitaci a hyperdynamické cirkulaci. Stejně tak časové dělení fází nelze standardizovat a ve většině případů neplatí. Časná fáze po inzultu je obvykle charakterizována snížením metabolického obratu, poklesem srdečního výdeje, produkcí tepla, snížením spotřeby kyslíku, zvyšuje se hladina glukagonu, katecholaminů a volných mastných kyselin. Po jejím překonání dochází typicky k fázi hypermetabolismu se zvýšenou spotřebou kyslíku, zvýšením klidového energetického výdeje, přesunem aminokyselin z periferních tkání, produkcí tepla, zvýšením kapilární propustnosti, glukoneogenezou, hyperglykemií a i