Ty naznačily změny v expresi genů, které mohou ovlivnit nemocnost. Zdravotní potíže se podle vědců u novorozených dětí projevují pak během celého života. Tomu by podle odborníků odpovídala například zkrácená střední délka života obyvatel v pánevních okresech Ústeckého kraje.
S nejvíce znečištěným ovzduším se dlouhodobě potýká také Moravskoslezský kraj. Oficiální studie o tom, co zvýšené koncentrace znečišťujících látek v tomto regionu představují z pohledu onemocnění, však stále chybí. Doposud prý nebyl ze strany státu zájem, aby se analýza provedla.
„Vzhledem k tomu, že je podobná situace z druhé strany hranice v Polsku, tak by se to mělo přijmout jako regionální problém celé Evropské unie,“ řekl ČTK vědec Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který se problémem dlouhodobě zabývá a vznik studie prosazuje. Dnes studie o vlivu znečištění ovzduší na genetickou informaci představil na semináři v budově Akademie věd v Praze. Jiný prezentovaný projekt naopak poukázal na emise z dopravy, s nimiž se potýká Praha.
„Komplexní hodnocení zdravotních rizik opravdu chybí i scénáře toho, co by se dělo, když by se snížily emise. To znamená vyčíslit nejen to, že snížení znamená investice, ale také to, co znamená, nechat ten stav, jaký je. To je zvýšená nemocnost nebo kratší doba dožití, což jsou také náklady,“ komentoval Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě. V uplynulých třech letech pracoval na pilotních projektech o identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší na Ostravsko-Karvinsku. Jeho výsledky budou zveřejněny příští rok.
Největším rizikem pro zdraví jsou velmi jemné prachové částice, například rakovinotvorný benzo(a)pyren zatěžuje více než polovinu Čechů, v nejkoncentrovanější formě je v Moravskoslezském kraji. „Například děti, které se tam rodí, mají nezralou imunitu, a proto jsou více nemocné. Nejzatíženější oblast je Ostrava - Radvanice a Bartovice, kde mají děti třikrát víc respiračních onemocnění v průběhu roku života než v jiných částech Ostravy,“ uvedl Šrám.
Jiná odborná studie se zaměřila právě na ostravskou populaci. Organizmus Ostravanů podle ní reaguje menšími změnami genové exprese než u pražských obyvatel. Snaží se s nepříznivým prostředím vyrovnat. „To se ale může projevit zkrácením střední délky života,“ zdůraznil Šrám.
Na znečištění mají vliv lokální topeniště, zastaralé teplárny a v Moravskoslezském kraji zejména průmysl. Předčasná úmrtí mají na svědomí také emise z dopravy, které jsou hlavním zdrojem znečištění v městských oblastech. Jejich výzkumem se zabývá i projekt MEDETOX, konkrétně uzavírkami na Pražském okruhu a situací pražského Spořilova.
První výsledky ukazují, že právě provozní režim, který je v současném stadiu řady uzavírek na Pražském okruhu nejčastější, například dlouhé pojíždění kamionů v zácpě, za něhož se zhoršuje spalování, vede ke zvýšeným emisím škodlivin. Autoři projektu v minulosti zpracovali podobné analýzy pro New York, Praha však prý o ně zatím neměla zájem.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).