Omega-3-nenasycené mastné kyseliny
V souvislosti s výskytem kardiovaskulárních se prokázalo preventivní působení těchto látek.
V této souvislosti American Heart Association doporučuje jako sekundární prevenci po infarktu myokardu denní příjem přibližně 1 g nenasycených mastných kyselin, a to především z rybího tuku nebo jako doplňky stravy.
Homocystein a hladina folátu
Poslední roky se vedla diskuse, zda zvýšená hladina homocysteinu může být potenciálním rizikovým faktorem srdečních onemocnění. Poslední poznatky ale toto vyloučily.
Namísto toho se prokázalo snížené riziko akutních koronárních příhod u osob s mírně až vysoce zvýšenou hladinou folátu >11,3 nmol/l (Voutilainen a kol.).
Proteiny ze sóji
Nedávno zveřejněná studie (Jenkins a kol.) prokázala vliv 4 týdenní diety složené ze sójových proteinů, balastních látek a rostlin bohatých na steroly na pokles hladiny LDL cholesterolu o -28,6%, tedy obdobný pokles, který způsobuje lovastatin (-30,9%). Dietní opatření by tak mohla nahradit dlouhodobou farmakologickou léčbu.
Ovoce, zelenina a antioxidanty
Epidemiologická data dokládají, že více než 4 porce ovoce a zeleniny denně vyvolávají signifikantní pokles hladiny LDL cholesterolu. Také mortalita v důsledku cévních mozkových příhod (podle Hiroshima/nagasaki Life Span studie) byla příznivě ovlivněna v důsledku konzumace ovoce a zeleniny.
Denní konzumace zeleniny snížila riziko CMP u mužů i žen o 26%, zatímco v případě ovoce to bylo o 35% u mužů a 25% u žen.
Nedávno publikovaná metaanalýza z 15 randomizovných, placebem kontrolovaných studií s antioxidanty (Vivekananthan a kol.), z nichž každá studie zahrnovala více než 1000 pacientů prokázala, že u pacientů, kteří přijímali jako potravinový doplněk alfa-tokoferol, nedošlo k signifikantnímu poklesu celkové úmrtnosti, ani úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Obdobně tomu bylo ve skupině přijímající alfa-karoten.
| ZDROJ: |
|---|
|
Neue Aspekte der Praeventiven Ernaehrungsmedizin Wildham K., Journal of Erhaehrungsmedizin, 1/2005 www.kup.at |
Je tedy možné usuzovat, že antioxidanty přijímané v jejich původní formě a koncentraci a zabudované v komplexních systémech mají biologickou aktivitu, která je potencována přítomností dalších látek jako flavonoidy, stopové prvky, omega nenasycené mastné kyseliny, balastní látky atd.
Podle současného stavu vědy je pro prevenci jednoznačně významnější bohatý přísun ovoce a zeleniny, nežli přísun vitaminových suplementů.
Středomořská dieta
Tato dieta (především italská a řecká) se považuje za ideální pro prodloužení života a dle studie (Trichopoulos a kol.) vede až ke 25% snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění.
Přínos této diety spočívá v nadprůměrném příjmu ovoce, zeleniny, ořechů, obilnin, ryb, nenasycených mastných kyselin a olivového oleje.
Studie prokázaly, že u jedinců s nejvyšší konzumací olivového oleje byl přísun tuků na úrovni 42% z celkového příjmu živin, ale příjem nasycených mastných kyselin byl podstatně nižší než u jedinců s nejnižším příjmem olivového oleje.
Tyto výsledky tak dávají za pravdu dřívějším tvrzením, že nerozhoduje množství přijímaných tuků, ale kvalita.
V případě konzumace vína studie (Renaud a kol.) prokázala snížené riziko úmrtnosti o 23-27% u osob s vysokým krevním tlakem (139-159 mm Hg), které denně konzumovaly 1-4 sklenice vína (
Poslední výsledky studie věnované závislosti mezi celozrnnými obilninami a inzulín senzitivitou (Liese a kol.) prokázaly pozitivní působení celozrnných obilnin proti rozvoji diabetu, srdečních onemocnění, mozkových příhod, nádorových onemocnění.
I další práce (McKeown a kol.) dokládá na základě dat z observačních studií asociaci mezi příjmem celozrnných obilnin a zlepšením inzulín senzitivity, kdy denní příjem 3 porcí snižuje o 30% rozvoj diabetu 2.typu.
Úspěšnost dlouhodobé léčby hypercholesterolémie
Dietní opatření mohou při léčbě hypercholesterolémie sehrát důležitou roli. Krátkodobý efekt byl prokázán v mnoha případech. Dlouhodobý efekt záleží od výchozích parametrů každého pacienta.
Čím je vyšší původní hladina LDL cholesterolu (>4,59 mmol/l), čím je nižší výchozí BMI (
Doporučení ze strany American Heart Association k primární prevenci kardiovaskulárních uvádějí bohatou konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, mléčných produktů, ryb, drůbeže.
Od 2. roku života by mělo docházet k omezování přísunu potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, zvláště pokud byly připraveny fritováním.
Doporučuje se omezit přísun cukru a soli (<6 g denně). 60 minut denně by člověk měl věnovat fyzické aktivitě. Optimálně by strava měla obsahovat 45-65% cukrů, 20-35% tuků a 10-35% proteinů.
I klasická potravinová pyramida doznala změn, kdy se hovoří o pyramidě zdravého životního stylu a nově byl do ní zahrnut příjem rostlinných tuků a jako podpůrná, ale nezbytná též pravidelná fyzická aktivita.
(jha), www.Zdravi.Euro.cz