Podle něj bude záležet na jednáních a na nabídce švýcarské společnosti, která akcie IZIP vlastní.
Na švýcarskou firmu eHI eHealth International akcie převedli spoluzakladatelé projektu - europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. Podle Cabrnocha to udělali i zbývající akcionáři. VZP měla dosud pět procent cenných papírů, nyní pořizuje 46 procent. Zbytek - 49 procent - zůstává švýcarské firmě.
Horák minulý týden řekl, že správní radě pojišťovny navrhne, aby VZP získala všechny akcie a měla nad projektem plnou kontrolu.
„Záleží na tom, s jakou nabídkou přijde protistrana. Pokud by přišla s nabídkou investic nebo toho, že ten projekt finančně podpoří a bude financovat, tak je to věc, která bude předložena správní radě. Těch možností je několik,“ uvedl Horák. Sám si ale myslí, že by bylo rozumnější, aby celý projekt měla VZP.
VZP má nyní za jednu akcii dát 1000 korun. Nyní kupuje 46 procent z asi 2400 akcií. Také zbytek by Horák rád získal za podobných podmínek. Podle něj není možné, aby částka byla „dramaticky vyšší“.
Ředitel projektu IZIP Ivan Pašek v neděli v České televizi řekl, že švýcarská firma vznikla účelově a zastupuje zahraničního investora. Ten podniká v západní Evropě, věnuje se i elektronickému zdravotnictví a jeho akcie jsou obchodovatelné na burze. Jeho jméno prý zatím není možné zveřejnit.
Zástupce švýcarské společnosti přijede do Prahy 20. října, kdy se uskuteční první jednání. O výsledku chce Horák hned informovat správní radu pojišťovny, která se sejde 24. října. Zástupci ČSSD v radě se už nechali slyšet, že odkoupení akcií nepodpoří.
Ve třicetičlenné radě mají šest křesel. Projekt kritizují i komunisté, kteří jsou v radě tři. Jejich strana žádá odvolání ředitele Horáka. Pochybnosti vyjadřovali i zástupci Věcí veřejných.
Za projekt VZP vydala za deset let celkem 1,53 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Z toho 600 milionů činí náklady na klienty, kterých je nyní v systému 2,4 milionu. Přístup má i 20.600 lékařů, což vyšlo na 86 milionů. Na odměny doktorům, aby IZIP využívali, putovalo 237 milionů. Provoz a rozvoj knížek si vyžádal 477 milionů, služby elektronické komunikace pak 130 milionů.