VZP přitom podle Roda klade důraz zejména na kvalitu péče a co nejvyšší komfort pro své pojištěnce. Požadavky na pracoviště zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví ve věstníku.
„Lze konstatovat, že ve většině případů zůstane smluvní vztah pro implantace kardiostimulátorů zachován, ale samozřejmě jsou i taková zdravotnická zařízení, s nimiž vztah obnoven nebude,“ řekl mluvčí.
Pacienti z nemocnic, které už nadále nebudou voperovávat kardiostimulátory, se podle Roda včas dozvědí, která nemocnice převezme péči. VZP garantuje, že pacientům bude poskytnuta péče v dostupném a přitom vysoce specializovaném pracovišti, uvedl. Konečný seznam zveřejní během dubna.
Podobně jako VZP postupují i ostatní zdravotní pojišťovny. Kraje už varovaly, že řada menších pracovišť přestane pečovat o lidi, kteří potřebují kardiostimulátor. Hrozí prý zrušení až poloviny center, desetitisíce pacientů prý budou dojíždět za péčí do vzdálenějších míst.
Ministerstvo zdravotnictví přesto podpořilo pojišťovny v rozhodnutí neplatit přístroje na podporu srdečního chodu všem dosavadním pracovištím.
Náměstkyně Markéta Hellerová ČTK řekla, že i když pracoviště nebudou implantovat kardiostimulátory, neznamená to v žádném případě jejich rušení. „Pokud pojišťovny nechtějí platit kardiostimulátory pracovištím, která jich za rok voperují jen pár, a mají tedy malé zkušenosti, ministerstvo s tím souhlasí,“ dodala.
První náměstek ministryně Marek Šnajdr ČTK řekl, že slova o ohrožení pacientů zazněla už při ustavování sítí onkologických a traumatologických center, kdy se počty pracovišť také snižovaly.
„Zaznělo tehdy, že pacienti budou umírat, protože se nedostanou do center. Dnes máme roční zkušenost, centra fungují a výsledky máme přesně opačné,“ řekl.