Péče o klienty zhruba v každé desáté léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) alespoň zčásti neodpovídá předepsaným standardům. Vyplývá to z výsledků kontrol všech českých LDN, které loni provedli kontroloři Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Celkové výsledky kontrol vedení VZP v Praze představilo novinářům.
Někteří odborníci na péči o seniory jsou však přesvědčeni, že výsledky kontrol o skutečném stavu v českých léčebnách nic nevypovídají a situace v nich je mnohem horší. „Je to iluzorní obraz a já mu naprosto nevěřím,“ řekl ČTK člen vládní rady pro seniory Jan Lorman ze sdružení Život 90.
„Bylo by podezřelé, kdyby ve 100 procentech všechna zařízení splňovala beze zbytku všechno, co po nich chceme,“ uvedl ředitel VZP Pavel Horák. Léčebny, kde kontroloři zjistili nedostatky, bude pojišťovna podle něj nadále sledovat.
Vedení největší tuzemské zdravotní pojišťovny slíbilo kontroly loni v létě krátce poté, co deník Mladá fronta Dnes zveřejnil reportáž z jedné léčebny. Podle reportérů v ní pacienti strádali, personál se o ně dostatečně nestaral a falšoval dokumentaci.
„Pokud došlo k takovému pochybení, tak měla okamžitě zasáhnout Česká lékařská komora, a ne to nechávat na pojišťovně,“ míní Lorman.
Informace médií o neutěšeném stavu v LDN vzbudily loni v létě zájem veřejnosti i politiků. Ti však podle odborníků dosud přes sliby nenabídli žádné řešení, jež by zlepšilo životní podmínky seniorů.
Vedení VZP představilo pouze celkové výsledky kontrol, jména nejlepších a nejhorších léčeben zůstávají tajná. „Pojišťovna nemá právo výsledky té revize zveřejňovat. Revizní zprávy obsahují i citlivé osobní údaje, takže už vůbec není možné poukazovat na jednotlivé případy,“ vysvětlil Horák. Se zveřejněním výsledků by proto musela nejprve souhlasit sama zdravotnická zařízení.
Kontroloři údajně bez předchozího upozornění navštívili všech 196 LDN, s nimiž má VZP smlouvu, a zkontrolovali dokumentaci 2856 svých klientů; u řady z nich i jejich aktuální zdravotní stav.
Z kontrol vyplynulo, že personální obsazení léčeben neodpovídalo normám v devíti procentech případů. Konzultace s odborným lékařem v případě náhlého zhoršení stavu pacientů není nepřetržitě dostupná pouze asi v 15 procentech léčeben.
Celkem 36 procent pacientů LDN je ubytováno v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích, dalších 34 procent pacientů žije v třílůžkových pokojích. Ve čtyřlůžkových pokojích žije 20 procent klientů léčeben; zbývajících 10 procent jejich pacientů má v pokojích ještě více lůžek.
Podle kontrolorů se v léčebnách oproti předchozím prověrkám obecně výrazně zlepšila kvalita dokumentace; pravidelné a vážnější nedostatky v dokumentech objevili u deseti procent léčeben. Podle zjištění VZP si většina léčeben sama zjišťuje, jak jsou pacienti spokojeni s jejich službami.
VZP uvádí, že léčebny může přimět ke zlepšení péče o klienty jen s obtížemi. „Jedinou možností, kterou zdravotní pojišťovna má, je odmítnout úhradu péče v případě, že ta péče byla nesprávně vyúčtována,“ uvedl Horák. V některých případech podle něj léčebny skutečně nadhodnotily náklady na léčbu pacientů oproti skutečnosti. Někdy ze sociálních důvodů hospitalizovaly lidi, u nichž již zdravotní důvody k pobytu v LDN pominuly. Za tyto případy VZP léčebnám snížila úhradu celkem o 12,28 milionu korun.
Podle Lormana jsou však takové kontroly naprosto nedostatečné, protože se omezují pouze na plnění předpisů a směrnic a nezajímají se o skutečnou péči o konkrétní nemocné staré lidi. „Když se kontroluje jen plnění předpisů, tak je to skutečně jako z Franze Kafky,“ prohlásil Lorman.
Na případná pochybení v léčebnách by proto měli upozorňovat zejména lidé, kteří do nich chodí navštěvovat své příbuzné a to i tehdy, pokud vidí zanedbání péče u jiných pacientů. „Nejčastějším terčem zanedbávání jsou ti, kteří nikoho nemají,“ vysvětlil Lorman. „Domnívám se, že při pomoci těmto lidem je velký prostor pro ombudsmana,“ dodal.
ČTK