Podle ní ministerstvo stanovuje vyšší ceny péče, než na kolik z výběru pojistného skutečně je, a tak se propad financí neustále prohlubuje. To pak vede k nespokojenosti lékařů, protože jim VZP platí za odvedenou péči dlouho, nyní s padesátidenním zpožděním.
Musílková také odmítla slova ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, že nemá informace o hospodaření VZP. „Ministerstvu dáváme mj. i informace o spotřebách léků, o frekvenci výkonů lékařů atd. Všechna data ministerstvo má. Překvapuje mne, že nedoputují k paní ministryni,“ uvedla Musílková.
Podle VZP rok od roku stoupají náklady na zdravotní péči. Vláda, která v srpnu analýzu VZP projednala, už musela konstatovat, že „prostor pro snižování nákladů je minimální“.
Musílková prohlásila, že „pokud by stát platil za své pojištěnce, což je 60 procent všech obyvatel, především děti a důchodci, tolik, jako při začátku zdravotního systému v roce 1993, bylo by dnes ve fondu zdravotního pojištění o 75 miliard korun víc a žádné problémy by nebyly“.
Podíl státu na pojistném za jeho pojištěnce v roce 1993 činil 28,6 % a nyní je to 21,5 %. Podle VZP by stát měl platit za své pojištěnce ne 481 korun měsíčně jako dosud, ale o 144 korun víc. To je ale nereálné a v příštím roce stát zvýší svoji platbu na 512 korun měsíčně za každého svého pojištěnce.
Musílková si myslí, že pokud se má odpovědně vyřešit financování zdravotnictví, musí se zbrzdit enormní nárůst výdajů na péči nebo zvednout příjmy pojišťoven právě z plateb od státu.
Václav Pergl,
Právo