Je to logické. Právě ona spravuje většinu peněz, které jako plátci pojistného odvádíme do systému zdravotního pojištění. Na otázky proto odpovídá ředitel krajské pobočky VZP Jiří Benedikt.
Stále se diskutuje o rušení akutních lůžek a jejich převodu na lůžka následné péče. Co to znamená? Co jsou to akutní lůžka, jaká péče se na nich poskytuje a kolik stojí?
Akutní slouží k hospitalizacím pacientů s náhlými zdravotními problémy a po plánovaných operacích. Jsou to v podstatě všechna lůžka ve všech nemocnicích v kraji s výjimkou Nemocnice následné péče v Lomnici nad Popelkou, kde jsou jen lůžka následná.
Takže je mylná představa, že akutní lůžka jsou třeba na JIP, pro pacienty v pooperačních stavech a při delší hospitalizaci jde už o lacinější péči následnou?
Ano. Lůžka následné péče jsou pouze v nemocnicích či na odděleních následné péče. Tady v Liberci je to třeba bývalá LDN. Všechna ostatní lůžka jsou akutní, tedy ta, o kterých je v souvislosti s úsporami řeč.Vkraji jich je nasmlouváno 2207.
Kolik stojí den na tomto lůžku?
Lůžek následné péče je v kraji 532. Průměrná paušální náhrada za ošetřovací den je přibližně 1 140 korun. Tolik jde zhruba denně za jedním pacientem na LDN. Průměrná ošetřovací doba je 20 až 50 dnů. Průměrné náklady na jedno akutní lůžko za ošetřovací den jsou vyčísleny na 2 100 korun. Ale není to tak, že by nemocnice dostala peníze na lůžko, jako na zmíněných LDNkách. Způsob výpočtu úhrady je mnohem složitější.Vplatbách jsou zahrnuty běžné výkony i platby za drahé úkony na vysoce specializovaných odděleních, léky a zdravotnický materiál a prostředky. Praxe je taková, že nemocnice dostávají na základě úhradové vyhlášky ministerstva například v letošním roce zhruba 98 procent toho, co obdržely v roce 2009.
Nebylo by poctivější přestat mluvit o rušení počtu akutních lůžek a začít otevřeně mluvit o rušení jednotlivých oddělení či přímo nemocnic?
Ano. Je třeba konečně říct, že ve všech nemocnicích nelze dělat všechno. Malá nemocnice s malým počtem operačních výkonů za měsíc musí mít stejně vybavené sály a fundované lékaře jako nemocnice větší. To není efektivní. Odborně specializovaná péče se musí začít soustřeďovat do větších nemocnic.
Máte už představu, kterých zařízení v kraji se to dotkne?
Víme, kde jsou slabá místa, a víme dokonce, že kdyby určitá oddělení přestala nyní existovat, výrazně by se tím zefektivnila péče na jiných. Oni i sami ředitelé nemocnic dobře vědí, kde je pata tlačí, ale přiznat to příliš nechtějí. Proto je na nezávislých pojišťovnách, aby rozhodly o změnách ve struktuře lůžkové péče. Nestraním České Lípě, když říkám, že tam neplánujeme zásadní změny, protože tam připadá na jednu chirurgii sto tisíc obyvatel, zatímco ve východní části kraje jsou tři nemocnice s třemi chirurgiemi na sedmdesát tisíc lidí! Navíc se podívejte na vzdálenosti mezi nimi. Je to třeba i méně než patnáct kilometrů.
Jenže do téhle logické matematiky a odborných analýz se asi zamíchá politika, což se už mnohde děje, protože politici budou sbírat body u voličů, když jim „zachrání“ právě „ten jejich špitál“.
Někteří politici by podle mého názoru měli přestat mluvit pravicově o programu a levicově před voliči. Říkat: „Ano, souhlasím s reformou zdravotnictví, ale nemocnici zrovna v tom mém městě nedám!“ Stav, kdy každé městečko mělo svou vlastní nemocnici, pochází ještě z Rakouska -Uherska, kdy se dostupnost zdravotní péče měřila podle doby jízdy koňským povozem. A dnes snad už máme rychlejší dopravní prostředky.