Poskytování komplexní domácí péče (DP) pacientům má v systému primární péče své nezastupitelné místo. Jedním z důvodů je, že domácí prostředí představuje pro pacienta útočiště, které sdílí se svou rodinou. Neméně důležitým faktorem je také vliv domácího prostředí na psychiku našich pacientů. Dnes možná více než jindy nelze opominout finanční náklady na domácí péči, které jsou samozřejmě nižší než na lůžkách ve zdravotnických zařízeních.
V České republice se bohužel u řady praktických lékařů setkáváme s nepochopením pro indikaci domácí péče. Jedním ze spouštěcích mechanismů je takzvaný bonifi kační systém. Řada praktických lékařů nepředává pacienty do domácí péče s tím, že jim takto indikovaná péče spadá ze strany zdravotní pojišťovny do sledovaných nákladů, což samozřejmě ve výsledku celkovou bonifi kaci neovlivní. Možnost regulace ze strany pojišťoven se však nevztahuje na vyžádanou péči, tzn. na ordinaci domácí péče. Pro mnohé je však pohodlnější -možná důsledkem neinformovanosti - raději svým pacientům domácí péči vůbec neordinovat. Mnoho agentur má zkušenost, že řada lékařů ani nemá povědomost o existenci domácí péče. Navíc je v naší zemi řada míst, kde vůbec DP nefunguje nebo nebyla dosud zřízena. Patrně jde i o jistou pohodlnost praktických lékařů, neboť nemusí průběžně řešit zdravotní stav pacienta v DP a také hospitalizovaný pacient nebude potřebovat péči svého praktického lékaře v noční době či v době svátků a hospitalizace pacienta nespadá do nákladů praktického lékaře. Situaci negativně ovlivňuje také fakt, že funkce rodinného lékaře - běžná v zemích EU - není v naší republice natolik rozvinuta, jak by bylo potřebné. Domnívám se však, že v případě chronicky nebo nevyléčitelně nemocných je to sestra DP, nikoli lékař, kdo je pro pacienta tím nejdůležitějším spojovacím článkem. Je tomu tak proto, že zdravotní sestry tráví s nemocným většinu času, znají jeho zdravotní stav, ale i jeho osobní starosti, a stávají se součástí jeho rodiny.
Kvalifikace sestry DP
Zastavme se u profese zdravotní sestry jako takové. V povědomí zdravotnické i laické veřejnosti je zakódován typ ošetřovatelského pracovníka, kterého vychovala střední zdravotnická škola. Jeho hlavní náplní bylo zajistit chod ordinace praktického lékaře či provoz zdravotnického pracoviště. Vzhledem k tomu, že péče v domácnostech vyžaduje erudovanou zdravotní sestru s vysokou kompetencí, ale i odpovědností, musí mít sestry pracující v domácí péči odpovídající nástavbové studium nebo vysokoškolské vzdělání. Sestry v terénu nejsou vedeny lékařem, tak jak je tomu v nemocnici či v ordinaci praktického lékaře, proto je prvním předpokladem pro práci v terénu profesní zdatnost. Znamená to především dobré komunikační dovednosti, odborné znalosti, rychlost, iniciativu a samostatnost. Druhým předpokladem sestry DP je dobrá pracovní morálka - pacienti i praktičtí lékaři u ní oceňují spolehlivost, pracovitost, poctivost, důvěryhodnost, ochotu udělat maximum pro pacienta v souladu s požadavky. Třetím předpokladem pro sestru v DP jsou povahové vlastnosti: empatie, nepodléhání negativním náladám a nekonfl iktní jednání. Ve vztahu sestra-praktický lékař je důležitá loajalita, přímost a spolupráce. Některé sestry však mají pocit, že s praktickým lékařem nespolupracují tak, jak by si samy přály. Hovoří o „mocenské válce“, která neprospívá ani jedné ze stran. V takové válce se nedá zvítězit a pacientům vysloveně škodí. Pro praktické lékaře bychom měly být partnerem, ne však podřízeným. Bohužel, někdy se setkáváme i s opačným postojem. Samozřejmě že existují i místa, kde spolupráce sester DP a praktických lékařů je na velmi dobré úrovni.
Novinky v ošetřovatelském procesu
Příkladem negativní spolupráce sester DP s praktickými lékaři je přístup k zavádění novinek v ošetřovatelském procesu. Sestry informované díky vzdělávacím aktivitám, odborným seminářům či vzájemnému předávání zkušeností však často u praktických lékařů narážejí na neochotu inovovat ošetřovatelský proces. V praxi to vypadá tak, že sestra domácí péče navrhne praktickému lékaři nový ošetřovatelský postup a lékař někdy ani neví, „o co jde“. Když po získání informací zjistí, o kolik je daný materiál či lék dražší, raději zůstane u staré neefektivní léčby.
Pacient, rodina, sestra
Na druhé straně je práce sester domácí péče vnímána pozitivně. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekávají od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Pacienti potřebují mnoho rad, které mohou zásadně zkvalitnit jejich život, příkladem může být zajištění kompenzačních pomůcek, kontaktování služeb, porada v oblasti sociálněprávní atd. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci velice dobře připravené. Musíme přesvědčit praktické lékaře o tom, že prioritou domácí zdravotní péče je ulehčit práci těm rodinám, které na sebe převzaly odpovědnost starat se o své blízké, kteří jsou v chronickém či terminálním stadiu nemoci. Važme si rodiny, která je schopna nemocného zajistit po sociální linii, a chápejme, že zajištění zdravotní problematiky přenechávají profesionálům, tedy zdravotním sestrám domácí péče ve spolupráci s praktickým lékařem a specialisty.
Přístup k umírání a smrti
Praktické lékaře je nutné přesvědčit, že lze-li něco v domácí péči změnit, tak je to přístup k umírání a smrti. Rodinní příslušníci sami tuto péči nezvládnou, a proto je třeba erudovaných zdravotních sester, které mají dostatek empatie, ale i odborných zkušeností, a jsou vzdělány i pro terminální případy. Jejich práce je často nelehká, ale navrací původní smysl našemu povolání. Ve vztahu sestra komplexní domácí péče versus praktický lékař je nutné usilovat o týmovou práci, protože interdisciplinární model nabízí nejlepší kvalitu péče o chronicky nemocné. Prosazováním profesionální autonomie sester je nutné změnit pravidla interakcí mezi praktickým lékařem a sestrou.
SOUHRN
Prevence, výchova a management chronických onemocnění jsou oblastmi, ve kterých jsou sestry DP nezastupitelné. Tyto oblasti jsou lékaři uznávány jako oblasti terapie celé osoby. Bohužel, léčbu celé osoby vnímají lékaři jako věc okrajové služby. Jedním z prostředků vedoucích ke změně je dialog o spolupráci mezi sestrou a praktickým lékařem, který povede k narovnání vztahu sestra-lékař.
SUMMARY
Prevention, education and chronic disease management are areas where home care nurses play the main role. Doctors acknowledge that these areas of practice are an integral part of a whole person treatment, yet they see holistic care as something that is on the periphery of medical service. One of the ways that would lead to changes is a debate on a nurse - general practitioner relationship that will bring equity into a nurse - doctor relationship.
O autorovi: Petra Foglarova, Komplexní domácí péče Naděje (foglarovapetra@seznam.cz)