Práce WHO v epicentru nákazy na východě země znesnadňuje početná a mobilní populace, neklid vyvolaný dvěma ozbrojenými skupinami a šíření nemoci v neoficiálních léčebných zařízeních, uvedl Salama. V provincii Severní Kivu, kde epidemie vypukla, bylo zaznamenáno 333 případů nákazy tímto onemocněním.
Jednou z hlavních příčin šíření choroby je existence stovek léčebných zařízení, které ve městě Beni, metropoli provincie, nabízejí tradiční i moderní postupy. Polovina obětí byla zaznamenána právě v hlavním městě provincie.
Neoficiální léčebná zařízení nepodléhají žádné regulaci, nebyla zřízena na diagnostikování krvácivé horečky, natož na její léčení, řekl Salama. V mnoha z nich není tekoucí voda. Pacienti v nich obvykle vyžadují injekce, protože je považují za účinnější, a jehly se zpravidla používají opakovaně.
Nemálo nemocným, hlavně dětem, byla podle epidemiologa navíc v neregulovaných zdravotnických zařízeních diagnostikována malárie, která má zpočátku takřka identický průběh jako ebola. Ta se šíří přímým kontaktem s krví či tělesnými výměšky nakažených. Virus způsobuje horečky a vnitřní i vnější krvácení, nemoci podlehne asi polovina nakažených.