Alonso uvedl, že WHO je jednoznačně pro vymýcení nemoci. "S nástroji, které máme dnes k dispozici, je však vysoce nepravděpodobné, že by se to mohlo podařit," poznamenal.
Ačkoliv proti malárii existuje vakcína, funguje jen asi u třetiny dětí, které ji obdrží. K tomu je potřeba ji aplikovat celkem čtyřikrát a její účinek se časem vytrácí. "Účinnou vakcínu zoufale potřebujeme, pokud kdy chceme dostat malárii pod kontrolu. A my ji prostě nemáme," řekl Alister Craig z liverpoolské univerzity zaměřené na tropické nemoci.
WHO se vymýcením malárie zabývá již dlouho. První kampaň zahájila v roce 1955, skončila ale nezdarem. Vědci se poté několik desetiletí podle agentury AP báli o dalším pokusu byť jen hovořit, dokud se do věci nevložila nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří tomuto úsilí věnovali značné prostředky.
Kvůli přetrvávajícím nejistotám se experti nejsou schopni dohodnout na jasné strategii a tím pádem ani na časovém harmonogramu nebo ceně plánu na poražení nemoci, uvedla AP.
Neshodují se především v tom, jak rychle by se proti malárii mělo postupovat. Někteří tvrdí, že je to běh na dlouho trať a že by bylo lepší se v krátkodobém horizontu zaměřit na vymýcení jiných nemocí, například dětské obrny či elefantiázy, takzvané sloní nemoci. Jiní jsou zase toho názoru, že by se mělo postupovat rychle. Parazit způsobující malárii, kterého na člověka přenáší komáři rodu Anopheles, se totiž stále vyvíjí a přizpůsobuje se tak protilátkám. Čím rychlejší snaha o jeho vymýcení, tím větší šance, že se mu nepodaří najít dostatečnou obranu.
Malárie zabije ročně asi 435.000 lidí, většina z obětí jsou děti v Africe.