- WHO je mezivládní organizací OSN; byla založena z iniciativy Hospodářské a sociální rady OSN s posláním dosáhnout co nejvyšší zdravotní úrovně národů díky spolupráci při prevenci chorob, při odvracení epidemií a zvyšování hygieny. Stanovy WHO podepsali zástupci 61 zemí světa 22. července 1946 na konferenci v New Yorku. Nově založená WHO tehdy nahradila Zdravotnickou organizaci Společnosti národů (1923) a Mezinárodní úřad veřejného zdraví (1909).
- Svoji činnost WHO formálně zahájila 7. dubna 1948, když její stanovy ratifikovalo předepsaných 26 členských států; tento den se také každoročně slaví jako Světový den zdraví. Prvním generálním ředitelem WHO se stal kanadský psychiatr Brock Chisholm.
- Členy organizace je dnes 194 zemí, z nichž 185 má hlasovací právo. Bývalé Československo patřilo k zakládajícím členům, v roce 1950 však spolu s ostatními socialistickými státy (kromě Jugoslávie) vystoupilo kvůli údajné diskriminační politice WHO. Členství obnovilo v roce 1958, Česká republika a Slovensko vstoupily ihned po rozpadu federace v roce 1993.
- Své ústředí má WHO ve švýcarské Ženevě. Celkem Světová zdravotnická organizace zaměstnává přes 7000 lidí ve 150 zemích, má šest regionálních poboček.
- Roční rozpočet WHO činí zhruba dvě miliardy dolarů (asi 47,25 miliardy korun). Tyto prostředky pocházejí z příspěvků 194 členských zemí, z nichž nejvíc dávají Spojené státy.
- Hlavním orgánem WHO je Světové zdravotnické shromáždění. Schází se jednou ročně, rozhoduje o náplni, programu a rozpočtu, přijímá nové členy, volí rovněž členy Výkonné rady a jmenuje generálního ředitele organizace (na pět let).
- Současným šéfem WHO je od loňského července Etiopan Tedros Adhanom (53). První Afričan v této funkci nahradil Číňanku Margaret Chanovou, která v čele organizace stála deset let a jež se stala opakovaně terčem kritiky. WHO pod jejím vedením několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize. Například v roce 2014 na epidemii eboly v západní Africe.
- WHO pomáhá zemím rozvíjet jejich systémy zdravotnictví, poskytuje potřebnou technickou i poradenskou pomoc, připravuje normy pro léčiva a potraviny, sleduje oblasti s výskytem epidemií a dává podněty a podniká kroky k jejich vymýcení.
- Řídí například celosvětový program týkající se syndromu získaného selhání imunity (AIDS). Počet obětí nemoci od roku 2005 výrazně klesl, ročně jí přesto podlehne milion lidí. Zatímco vývoj v Africe je optimistický, starosti odborníkům dělá východní Evropa. Úspěchem je fakt, že antiretrovirotiky se už léčí více než polovina lidí s HIV.
- V roce 2003 byla podepsána Rámcová úmluva WHO o boji proti kouření a tabáku, první v historii organizace, která se věnuje výhradně problematice veřejného zdraví (v platnost vstoupila v únoru 2005, Česko ji ratifikovalo až v roce 2012 jako poslední země EU).
- V posledních letech se WHO angažovala zejména v boji s pandemií takzvané prasečí chřipky (mexické, chřipky nového typu či chřipky A(H1N1), která si v letech 2009 až 2010 vyžádala přes 18.000 obětí. Před dvěma lety WHO vyhlásila celosvětový stav nouze kvůli viru zika, bojovala také se žlutou zimnicí v Angole a Kongu.
- Terčem kritiky se WHO stala v roce 2015, kdy agentura AP uvedla, že organizace dva měsíce otálela s vyhlášením poplachu kvůli ebole v Africe, a to zjevně i z politických a ekonomických důvodů. WHO následně přiznala, že v této věci několikrát vážně pochybila. Ebolou se v západní Africe, především v Sieře Leone, Libérii a Guineji, nakazilo přes 29.000 lidí, více než 11.300 z nich nemoci podlehlo.
- Loni AP uvedla, že WHO podle důvěrných interních dokumentů vynakládá víc na cestovní náklady (ročně kolem 200 milionů dolarů, téměř 4,72 miliardy Kč) než na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.