Děje se tak v rámci kampaně Děkujeme, odcházíme. Tím by se provoz celého zařízení prakticky zastavil.
„Výpověď chtějí dát lékaři například z oddělení ARO, interny, chirurgie nebo ortopedie,“ potvrdila Šárka Drinková, předsedkyně lékařského odborového klubu havlíčkobrodské nemocnice. Podle jejích slov může tuto situaci změnit pouze vláda, pokud provede potřebné legislativní změny, vedoucí ke změnám v platech lékařů a systému jejich vzdělávání.
„Vedení nemocnice současný stav věci nijak ovlivnit nemůže, a proto se na něj ani neobracíme,“ konstatovala Drinková. Podle jejích informací mají lékaři z brodské nemocnice ve svém konání podporu jak ze strany praktických lékařů, tak mezi lidmi.
"Pacienti se diví, jak málo bereme"
„Pacienti jsou mnohdy překvapeni, jak nízké platy mají například mladí lékaři. Že v nemocnici berou šestnáct až osmnáct tisíc hrubého, pokud chtějí brát víc peněz, musejí sloužit mnoho hodin. V nemocnici jsou víc než doma a ještě se po nich požaduje, aby se neustále odborně vzdělávali,“ vysvětlila odborářka.
V současné době je kampaň ve stadiu jednání, vysvětlování a sbírání podpisů dalších lékařů z nemocnic na Vysočině. Vyslovují se ti, kteří sympatizují, i ti, kteří skutečně odejít chtějí.
Nemocnici v Brodě tedy nezbývá nic jiného, než stejně jako jiným nemocnicím v republice vypracovat takzvaný krizový scénář. „Každá z nemocnic na Vysočině i v celé zemi se musí přichystat na případné odchody lékařů, které avizují odbory ke konci tohoto roku. Dle údajů, které máme od Lékařského odborového klubu, podepsalo Děkujeme, odcházíme zhruba sedmdesát ze sto dvaceti sedmi lékařů,“ řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.
Někteří lékaři v havlíčkobrodské nemocnici podle mluvčí akci podpořili svým podpisem, ale údajně o výpovědi na konci roku neuvažují. „To, jak bude situace vypadat skutečně, poznáme až na konci prosince. Samozřejmě se připravujeme na to, že budeme muset situaci řešit a chystáme krizový plán, který počítá s některými omezeními,“ dodala Černo.
„K akci Děkujeme, odcházíme jsem se připojil, důvody, proč tak lékaři činí, jsou všeobecně známé,“ říká primář osteologického centra František Šenk.
„Podle mých informací je celá akce ve stadiu dohadů, ovšem pokud by skutečně k masivním odchodům lékařů došlo, znamenalo by to narušení chodu nejenom našeho oddělení,“ podotýká primář infekčního oddělení Jiří Kubát s tím, že přesný počet lékařů, kteří by chtěli odejít z jeho oddělení, nezná.
K odchodům lékařů by mělo dojít i na oddělení dětském. Podle tamního primáře Michala Pipka už samotný fakt, že jeden z lékařů oddělení opustil a pracuje v zahraničí, je příkladem pro ostatní, že začít novou odbornou kariéru mimo Českou republiku není nemožné.
„Podle mých informací by mělo z interního oddělení odejít asi šedesát až sedmdesát procent lékařů, ale toto číslo zatím nelze považovat za směrodatné, neboť celá záležitost je zatím ve stadiu jednání a proklamací,“ řekl primář interny Josef Málek.
Žádné odchody nespokojených lékařů ale nezaznamenala Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Přestože práce lékaře u záchranky se považuje obecně za daleko víc podceňovanou než práce lékaře v nemocnici, protože u záchranky chybí, jak poznamenal její bývalý ředitel Lukáš Kettner, ono „kouzlo bílého pláště.“
Záchranka: Díky, zůstáváme
„Na záchrance pracují dvě skupiny lékařů. Naši lékaři kmenoví, z nichž nechce odejít nikdo, a externisté, kteří vykonávají příslužby,“ vysvětluje primář záchranné služby Miroslav Havlík. Záchrannou službu by odchody lékařů z nemocnic mohly postihnout okrajově, to znamená, že by externí lékaři odešli pracovat do zahraničí a o příslužby by neměli zájem.
„Nemyslím, že by k něčemu takovému došlo, protože zájem o externí služby na záchrance je vysoký,“ míní primář Havlík. Jak dodává, postoj kolegů - lékařů v nemocnicích, kteří jsou nespokojeni a chtějí odcházet, chápe. „O lékařích panuje zkreslená představa a bohužel podporovaná i v některých médiích, že mají plat až padesát tisíc měsíčně. Skutečnost je ale úplně jiná,“ povzdechne si primář.