Část pozemků totiž byla původním majetkem církve. Přesto je stále možné, že areál získá v dohledné době nového majitele.
Rozlehlý areál, který nikdy nesloužil původnímu účelu, provozovalo Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, což je příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví.
Prodej areálu se táhne už téměř dva roky. První výběrové řízení na nového majitele vyhlásilo ministerstvo už v září roku 2012. Následovalo hned šest kol, ve kterých resort hledal nejvýhodnější nabídku na koupi areálu.
„Po vyhodnocení nabídek ze šestého kola výběrového řízení byl vybrán uchazeč, který splňoval všechny náležitosti a byla s ním uzavřena kupní smlouva. Schvalovací proces kupní smlouvy byl pozastaven z důvodu, že na část nemovitostí se vztahuje zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Blokace vyprší v zimě
Ministerstvo financí, které musí prodej posvětit, kupní smlouvu neschválilo právě kvůli církevním restitucím. „Důvodem neschválení byla skutečnost, že část pozemků byla původním majitelem církve a vztahuje se na ně blokace nakládání,“ potvrdil mluvčí resortu financí Michal Žurovec.
Přesto je možné, že nový majitel krizové nemocnice bude známý ještě letos.
Zákon totiž zakazuje nakládat s majetkem ve vlastnictví státu, který dříve patřil církvím, po dobu dvou let od doby, kdy vstoupil v platnost. To bylo v prosinci 2012, lhůta tedy vyprší letos v zimě.
„Z toho důvodu bude možný převod nemovitostí ze Zdravotnického zabezpečení krizových stavů na vybraného uchazeče až po 5. prosinci letošního roku. Uchazeče jsme o tom informovali a on následně potvrdil, že má na dokončení prodeje i přes tuto skutečnost nadále zájem,“ uvedla Štěpánka Čechová.
Neprodávejte, žádal starosta
Mezidobí se snažilo využít město. To chtělo přesvědčit stát, aby od prodeje upustil.
„Intervenoval jsem na ministerstvech zdravotnictví a financí a snažil jsem se zvrátit jejich rozhodnutí o prodeji. Argumentoval jsem tím, že nemocnice by při krizovém stavu, například epidemii, byla potřebná. Obě instituce mně ale odpověděly, že o prodeji je již rozhodnuto a stát má dostatek kapacit pro zajištění krizových stavů,“ řekl starosta Zábřeha František John.
Stát nabízel rozlehlý areál městu už asi před třemi lety, kdy se kvůli úsporám rozhodl, že nemocnici prodá. Město ale nabídku odmítlo kvůli vysokým nákladům, které by si vyžádala rekonstrukce.
Získá ji HOPR?
V Zábřehu mezitím kolují fámy, že v objektu má vzniknout ubytovna pro sociálně slabé, čehož se lidé obávají. Tomu ale zatím brání platný územní plán města. Nový majitel by navíc musel budovy znovu kolaudovat. Radnice tak má alespoň částečně možnost budoucí využití ovlivnit.
Podle informací, které se Šumperskému a jesenickému deníku podařilo zjistit, se má stát novým majitelem „spící“ nemocnice firma HOPR, která provozuje na střední Moravě síť výkupen kovů.
Kupní cena se má údajně pohybovat kolem patnácti milionů korun. Tyto informace se ale nepodařilo ověřit.
Dům s pečovatelskou službou
Starosta města František John nicméně už se zástupci firmy o budoucím využití areálu jednal.
„Potvrdili mi, že areál by určitě neměl sloužit pro sociální bydlení, ale spíše jako dům s pečovatelskou službou, domov důchodců nebo léčebna dlouhodobě nemocných. Podobné využití bych si jako vhodné představoval i já. Pokud by z toho měla být ubytovna pro sociálně slabé, bylo by město rozhodně proti. Není to v souladu s územním plánem,“ řekl starosta John.
Ten zároveň lobbuje u poslanců především z našeho kraje, aby se zasadili o změnu zákona o sociálním bydlení.
„Zákon neplní to, kvůli čemu byl přijat. Vytvářejí se ghetta a okolí to samozřejmě těžce snáší. Stát špatně nastavil systém sociální podpory a města to potom odnášejí. Navíc lidé, kteří v podobných ubytovnách žijí, bydlí v nedůstojných podmínkách. Proto u poslanců lobbujeme, aby se zákon změnil,“ vysvětlil František John.
Jako nemocnice nikdy nesloužila
Takzvanou krizovou nemocnici stát vybudoval před více než čtyřiceti lety, pořád je ale v dobrém technickém stavu. Kdysi zde byly plně vybavené operační sály, pokoje, kuchyně, jídelna i technické zázemí.
Nemocnice byla připravená přijmout během chvíle pacienty. Kapacita byla až tři sta lidí. Svému účelu ale nemocnice nikdy nesloužila. Stát ji v posledních letech používal jako sklad léků a nevyužívaného zdravotnického materiálu.
Za současných podmínek už ale objekt není možné využít pro poskytování zdravotnických služeb ani za krizových stavů. Proto se jej ministerstvo rozhodlo prodat. Nyní jsou už budovy vyklizené a prázdné.