Z nemocnic na jihu Čech může zmizet až 700 lůžek

2. 2. 2011 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
S pacientem v ohrožení života bude muset sanitka jezdit riskantně daleko až do takové nemocnice, která bude schopná ten který případ přijmout. Přibudou převozy pacientů z jedné nemocnice do druhé. Další nemocní pak mohou na záchranku čekat podstatně déle než nyní.


To jsou podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marka Slabého jen některé dopady zvažovaného rušení některých lůžek v nemocnicích. Na jihu Čech by jich celkem mohlo ubýt až sedm set.

„Projevila by se tak v důsledku razantního omezení akutní lůžkové péče v řadě oborů neschopnost celé řady nemocnic převzít od posádek zdravotnické záchranné služby pacienta,“ je přesvědčený Slabý.

Zimola chce analýzu

Návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera, jenž chce uvolnit dvě miliardy korun na zdravotnictví, pokud v zemi ubude 10 000 akutních lůžek, se nelíbí ani hejtmanovi Jiřímu Zimolovi. Podle něj není šťastným řešením využití současné situace ve zdravotnictví k restrukturalizaci systému.

„Jihočeský kraj má vytvořenu koncepci úspor zdravotnictví. Je nám jasné, že ve všech krajem zakládaných a zřizovaných nemocnicích nemůžeme dlouhodobě udržet rozsah poskytované péče v současném objemu. K úsporám je ale potřeba přistoupit s chladnou hlavou, systematicky a po řádné hloubkové analýze. Ne živelně,“ míní.

„Snížení počtu lůžek samo o sobě nemůže přinést žádnou úsporu. Ve skutečnosti jde o návrh omezit prostředky pro nemocnice, tedy o pravý opak toho, o co protestující lékaři usilují,“ dodává navíc náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Ivana Stráská.

Důležitou roli v procesu optimalizace akutních lůžek by měly podle Stráské sehrát zdravotní pojišťovny; ony jsou garantem dostupnosti zdravotní péče a měly by říct, kde je nadbytečná.

Mluvčí Jihočeské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktor Lavička si ale v této chvíli netroufá odhadnout, jak by se opatření mohla jihočeských nemocnic dotknout. „Jde zatím pouze o návrh, je předčasné mluvit jakkoli konkrétně, jakákoli řešení jsou zatím jen ve fázi spekulací,“ nechce předbíhat Lavička.

Do odhadů by se nerad pouštěl i ředitel českobudějovické nemocnice Břetislav Shon. „Nerad vařím z vody, ale je fakt, že Jihočeský kraj je jedním z mála, kde není péče příliš předimenzovaná, prakticky tu na každý okres připadá jen jedna nemocnice,“ poukazuje na faktor, který by mohl hrát roli při rozhodování, o kolik lůžek by mohly jaké nemocnice z republice přijít. Záměr omezit počty lůžek ale Shon v zásadě neodsuzuje. Považuje to za krok správným směrem, mělo by podle něj dělat vše proto, aby se v nemocnicích pracovalo intenzivněji.

„Jak to ale udělat, bude otázkou dalších jednání. Musí se na nich podílet jak kraj, tak všechny nemocnice, je otázkou roku, možná i dvou, než se podaři najít solidní a rozumné řešení. V každé nemocnici lze počet akutních lůžek snížit, nesmí ale dojít k omezení zdravotní péče,“ říká Shon.

V jindřichohradecké nemocnici se chystá rušení akutních lůžek dokonce ještě letos. Jsou tam schopni snížit kapacitu o několik desítek lůžek, jedná se o oddělení, která nebývají plně obsazena. „Pacienta se to tedy nijak nedotkne. Konkrétní číslo však budeme vědět až po zpracování analýzy,“ informoval ředitel jindřichohradecké nemocnice Jaroslav Vohnout.

Novinkou a dnešním moderním trendem bude také zavedení jednodenní chirurgie. Ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš tvrdí, že odhad rušení 700 míst je nadnesené číslo. Jihočeské nomocnice podle něj mohou přijít maximálně o dvě stě až dvě stě padesát lůžek. V Prachaticích jako takových ale není ubírání lůžek na pořadu dne, týkat by se podle Čarvaše mohlo nemocnic, kde mají více lůžkových oddělení například pro internu.

To by mohl být případ táborské nemocnice. Ta má 477 akutních lůžek. V případě omezování by z nich zřejmě o stovku přišla, a to především z interních oborů. Jak řekl ředitel Ivo Houška, těžko by se nahrazovala.

Naopak prostor pro rušení akutních lůžek příliš není v písecké nemocnici. Myslí si to její ředitel Jiří Holan. „V roce 1996 jsme si s nemocnicí ve Strakonicích rozdělili jednotlivá oddělení, myslím, že kdyby to tak udělaly všechny blízké nemocnice, požadavek VZP by byl splněn,“ dodal Holan.

Předtím měla písecká nemocnice kolem 600 akutních lůžek, dnes je jich 400. Proto Holan nevidí příliš velký prostor pro rušení akutních lůžek. „Myslím, že je jich u nás tak akorát.“ Již zmíněná Nemocnice Strakonice má v současné době 304 akutních lůžek. Podle ředitele Tomáše Fialy by snižování jejich počtu bylo citelné na kterémkoliv oddělení. Nemocnice si totiž už v minulosti snižováním počtu prošla.

„Největší tlak na lůžka je přitom v současné době na interním oddělení, chirurgii, gynekologii i dětském oddělení,“ poznamenal Fiala. Českokrumlovská nemocnice disponuje 195 akutními lůžky. „Když o některá z těchto lůžek přijdeme, tak o ně přijdeme, nic s tím neuděláme,“ okomentoval návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera místopředseda představenstva nemocnice Jindřich Florián.

Doplnil však, že mu přijde nefér rozhodovat o počtu rušených postelí v jednotlivých krajích prostým dělením. „Počet těchto lůžek je totiž vzhledem k množství obyvatel v jižních Čechách nižší než v některých dalších krajích,“ zdůvodnil Jindřich Florián.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?