„Nemocnice dosáhla loni plusového výsledku hospodaření ve výši pětadvaceti tisíc a šesti set korun,“ informovala mluvčí nemocnice Petra Černo s tím, že někomu se ušetřených pár desítek tisíc může zdát málo. Ovšem v situaci, kdy nemocnice v minulých letech hospodařila s minusem a hospodářské výsledky nemocnic v celé zemi a jsou leckde v hlubokém propadu, je to rozhodně pozitivní skutečnost. „Bylo toho ovšem dosaženo za použití mnoha náročných úsporných opatření,“ zdůraznila mluvčí.
Na hospodaření nemocnice se nicméně dlouhodobě odráží úhradová vyhláška a meziroční pokles výnosů od zdravotních pojišťoven.
„Zřizovatel, kterým je Kraj Vysočina, se rozhodl pomoci krajským nemocnicím v této finančně těžké a náročné době. Naše nemocnice by měla získat do rozpočtu dvanáct a půl milionu korun. Také by nám měla být ze strany kraje prominuta dřívější půjčka ve výši dvou a půl milionu korun,“ upřesnila Černo.
Krajská rada v současné době připravila návrh na finanční pomoc všem pěti krajským nemocnicím. Tato pomoc je v částce celých sto milionů korun. Podpora se skládá na jedné straně z odpuštění splátek vypůjčených prostředků na provozní výdaje nemocnic ve výši 56,5 milionu korun a na druhé straně z části přebytku hospodaření kraje za loňský rok, který dosáhl výše 43,5 milionu korun.
Pomoc nemocnicím si kraj může dovolit
„Velice si ceníme finanční podpory a vstřícnosti Kraje Vysočina vůči naší nemocnici,“ zdůraznila Černo.
K navýšení úhrad by mělo dojít i ze strany zdravotních pojišťoven, ale to je podle mluvčí zatím v jednání.
Pomoc nemocnicím si podle hejtmana Jiřího Běhounka Kraj Vysočina může dovolit, neboť výsledek hospodaření kraje za rok 2013 vykazuje přebytek.
Krajská rada navrhla, aby část ušetřených peněz pomohla v prioritní oblasti veřejných služeb, kterou je bezesporu zdravotnictví. Částka by měla být rozdělena podle několika specifických kritérií, která zohledňují široké aktivity nemocnic.
Brodská nemocnice hospodařila s přebytkem
Jedním z nejdůležitějších faktorů byl výsledek hospodaření minulých účetních období včetně výsledku hospodaření běžného účetního období nemocnic k 31. 12. 2013 a meziroční pokles výnosů od zdravotních pojišťoven na základě úhradové vyhlášky pro rok 2013.
Mezi další parametry patří výnosy nemocnic, výše poskytnutých příspěvků na provoz, výše investičních dotací v letech 2003 – 2013, celková výše výdajů investičních projektů řešících výstavbu nebo rekonstrukci nemocničních pavilonů a pořízení zdravotnických přístrojů, které byly spolufinancované z ROP NUTS II Jihovýchod nebo jiné investiční výdaje plně financované z rozpočtu kraje.
Nemocnice tyto peníze rozhodně uvítá, neboť letos přijde v rozpočtu o poměrně vysokou finanční částku. Jedná se o stokorunové poplatky za hospitalizaci pacientů, které zrušil už loni v létě Ústavní soud. Za pouhé tři měsíce to pro havlíčkobrodskou nemocnici znamená výpadek příjmů v řádu tří milionů korun. Kdyby se poplatky nehradily po celý rok, přijde havlíčkobrodská nemocnice o deset milionů korun.
„Výpadek za leden až březen, kdy bude hospitalizační poplatek úplně zrušen, činí pro naši nemocnici zhruba tři miliony korun. Pokud bude zaveden šedesátikorunový poplatek od dubna, pak by finanční výpadek činil asi tři a půl milionu za rok. Pokud by byl zcela zrušen, ztráta by za celý rok dosahovala zhruba deset milionů korun,“ upřesnila finanční ztráty Černo.
Finanční injekce od Kraje Vysočina je proto vítaná. „Při dělení peněz bylo také přihlíženo na aktivity managementů nemocnic směřujících k dosažení vyrovnaného hospodaření,“ popsal některé z parametrů hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a dodal, že v nejbližších dvou letech je to poslední podpora, kterou může kraj nemocnicím na jejich provoz poskytnout.
Pavilony za stovky milionů korun
„V roce 2015 a 2016 nás čeká stavba pavilonu chirurgických oborů v nemocnici Třebíč za přibližně 330 milionů korun, což bude pro krajský rozpočet dost velká finanční zátěž,“ vysvětlil hejtman Jiří Běhounek.
Poskytnuté finanční prostředky formou půjček nemocnicím, které jim zřizovatel, Kraj Vysočina, nyní promíjí, se týkaly především řešení financování provozních potřeb, respektive závazků po lhůtě splatnosti, kdy například úklidová firma v třebíčské nemocnici hrozila pozastavením služeb.