Státy východní a střední Evropy řeší podobný problém jako před pár týdny Česká republika. Jejich lékaři hromadně odchází do zahraničí.
Kvůli malým platům a špatně fungujícímu systému odcházejí lékaři a sestry například z Rumunska nebo Bulharska. Možná nejnapjatější situace ale panuje v blízkém Maďarsku, kde někteří doktoři plánují protesty po vzoru svých českých kolegů z akce Děkujeme, odcházíme.
„V Maďarsku pro mě není žádná budoucnost, odcházím do Německa,“ říká padesátiletý maďarský chirurg Csaba Andók. A stejně jako on přemýšlí i další stovky lékařů z celého Maďarska.
Jen za loňský rok požádalo o zvláštní povolení vyjet za prací do zahraničí přesně 1111 lékařů. A to je skoro o čtvrtinu více, než minulý rok.
V Maďarsku celkem pracuje kolem 30 000 lékařů, a tak to na první pohled nevypadá na vážnější problém. Ročně ale dostane lékařský diplom jen 800 čerstvých absolventů a právě oni často ihned zamíří do zahraničí, hlavně do Švédska, Velké Británie nebo Německa.
Konzervativní maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem sice hlasitě mluví o zlepšení podmínek zdravotnického personálu, ale konkrétní opatření nenabízí. Kvůli špatné situaci maďarské státní pokladny na to navíc zřejmě nemá ani dostatek finančních prostředků.
Zatím tak vláda pouze vyzvala lékaře na penzi, aby se vrátili do práce, a to hlavně na venkově, kde je úbytek lékařů nejvíce znát.
Důvody odchodů do zahraničí jsou přitom u všech stejné. Malý plat a špatné fungování zdravotního systému.
„Nespokojenost lékařů je všeobecná, a to hlavně kvůli zhoršování mzdových podmínek,“ říká agentuře AFP chirurg Andók.
Lékaři berou maximálně 550 až 740 eur (13 750 - 17 500 korun) měsíčně. „Navíc je nedostatek personálu, což denně vytváří takřka nesnesitelný tlak,“ dodává. A podobně jsou na tom zdravotníci i z dalších zemí východní Evropy.
Chybí 28 000 sester
V sousedním Bulharsku se pro změnu potýkají s masovým odchodem zdravotních sester. Ročně jich kvůli lepšímu výdělku do zahraničí odchází asi 1200. V roce 2009 se jejich počet snížil na necelých 32 000.
Podle bulharského sdružení zdravotnického personálu by přitom zdravotní systém země potřeboval k přiměřenému fungování nejméně 60 000 zdravotních sester.
V Rumunsku, které se stále potýká s následky globální hospodářské krize, není obrázek o nic lepší. Podle oficiálních vládních údajů se počet lékařů, kteří chtějí odejít, za rok zdvojnásobil na 2779 osob. Problémy trápí také zdravotníky v Estonsku.
„Estonské nemocnice často preferují zbytečná vyšetření a analýzy, protože tato vyšetření a zásahy stát subvencuje, a to bez ohledu na to, zda je pacient potřebuje,“ říká Ivo Koltys, lékař z univerzity v Tartu. Zatímco ve většině zemí se téma zdravotnictví stalo alespoň témate, o kterých se diskutuje, v Bulharsku a v Rumunsku nic takového není.
Místní vlády žádná opatření na zlepšení kritické situace ve zdravotnictví neplánují. Inspirovat by se přitom mohli například v Polsku, kde se od roku 2005 podařilo exodus zdravotnického personálu snížit zvýšením platů a výraznými investicemi do jejich vzdělání.