V roce 1991, rok před zahájením motolského programu, ho operovali lékaři v Německu. Právě od nich se Češi těmto operacím naučili. Centrum kochleárních implantací v Motole se jediné v ČR specializuje na děti, operuje ale i dospělé.
„Implantát mi umožňuje slyšet relativně dobře a začlenit se do běžné společnosti,“ řekl Rada ČTK. Menší problémy mu působí jen slyšet na větší vzdálenost, komunikovat v hlučnějším prostředí a ve větší společnosti. „Někdy než zjistím, kdo z mých kolegů právě mluví, už stihne domluvit,“ poznamenal s úsměvem.
Čeština mu problém nedělá, problém má s porozuměním cizím jazykům, učí se anglicky a věří, že se to časem zlepší. Na příkladu spolupacienta Filipa Šáry se přesvědčil, že je možné natrénovat to sledováním filmů v angličtině. Díky kochleárnímu implantátu oba mladí muži vystudovali, Filip absolvoval žurnalistiku, Miroslav ekonomiku a operační výzkum a pokračuje nyní v doktorském studiu.
Vedoucí motolského centra kochleárních implantací u dětí docent Zdeněk Kabelka dnes novinářům řekl, že přístroj pomáhá slyšet pacientům s vrozenou nebo získanou ztrátou sluchu, kterou způsobilo poškození jemných struktur vnitřního ucha. „Kochleární implantát zprostředkovává neslyšícímu sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Funguje na bázi přenosu energie a signálu pomocí elektromagnetické indukce,“ popsal princip Kabelka.
Podle Světové zdravotnické organizace je ztráta sluchu druhým nejtěžším postižením hned za postižením mentálním. Poruchu sluchu mají zhruba tři z tisícovky novorozenců, z nich třetina těžkou.
Kochleární implantát způsobuje podle Kabelky převrat v rozvoji dětí, kterým je voperován. S dobrou rehabilitací mají šanci naučit se mluvit a zhruba 60 procent studuje na běžných školách, řada absolvuje i vysokou školu. V každodenním životě se obejdou bez tlumočníka, mnozí se naučí i cizí řeči, dokážou poslouchat hudbu a telefonovat.
Optimální podle Kabelky je, když dítě dostane přístroj mezi jedním až třemi roky, nejpozději ale do šestého roku věku, protože pak už mozek přepojí sluchové centrum pro jiné účely a implantát nedokáže adekvátně využít. Operaci předchází důkladné vyšetření, po ní nastavování přístroje podle toho, jak se pacient učí slyšet v průběhu několikaleté rehabilitace. Motol spolupracuje s 16 centry po celé republice, která se rehabilitaci komunikačních schopností u malých pacientů věnují.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).