Žena z Havířova se k činu částečně přiznala. Tvrdí ale, že dítěti chtěla pomoci od zdravotních problémů, což soudce označil za „totální nesmysl“. V aplikaci inzulinu matka pokračovala i v pražské motolské nemocnici, kde byl chlapec na vyšetření a kde ženu odhalili lékaři.
„Jednání obžalované považujeme za zcela zvrácené a zrůdné,“ konstatoval předseda senátu pražského městského soudu Tomáš Kubovec. Žena je nyní ve vazbě, o dva mladší syny se stará jejich otec a o nejstaršího teta.
Matka podle rozsudku píchala svého prostředního syna inzulinovým perem do hýždí opakovaně, a to nejméně od června do srpna 2017. Inzulin u syna vyvolával stavy středně těžké hypoglykémie, tedy nízké hladiny cukru v krvi. Dítě se třáslo, bylo bledé a unavené, mělo bolesti hlavy a také častý pocit hladu, takže výrazně přibralo.
„Ohromně mě to mrzí a lituju toho, nevím, co mě to napadlo. Protože prostě jsem blbá,“ uvedla osmatřicetiletá žena s pláčem. Vzápětí ale podotkla, že určitě není vinna v takové míře, jak tvrdí obžaloba. „Trestnou činnost jsem spáchala jednou doma a čtyřikrát v té nemocnici, víc nic za celou dobu nebylo,“ prohlásila. Dříve přitom na policii připustila, že doma synovi inzulin aplikovala třikrát. „Tohle číslo jsem stoprocentně neřekla. Policie na mě tlačila se vším všudy,“ poznamenala. Podle znalců byl však chlapec dávkám inzulinu vystaven tři až čtyři měsíce.
Státní zástupkyně Margita Kralická upozornila na to, že žena, která má přiznaný částečný invalidní důchod, pracovala všehovšudy jen pár měsíců. Jinak žila z dávek, které se blížily k částce 20.000 měsíčně. Zvyšovala je tím, že s dětmi od jejich narození chodila po doktorech a stěžovala si na jejich údajné zdravotní potíže. „U prostředního syna se jí takto podařilo vytvořit pět různých diagnóz, z nichž čtyři se ukázaly jako nepravdivé,“ podotkla Kralická. „Jsem přesvědčena, že účelově manipulovala s informacemi, které předávala lékařům,“ přidala se synova lékařka Danuše Nytrová.
Manžel obžalované dnes vypověděl, že o ničem nevěděl. Mylně se domníval, že jeho vyučená žena je vystudovanou zdravotní sestrou, takže jí ohledně péče o děti důvěřoval. Doma prý později objevil inzulinová pera ukrytá ve stojánku na vonnou svíčku.
Ženě hrozilo za těžké ublížení na zdraví pět až 12 let vězení. Dlouhodobým podáváním menších dávek inzulinu mohla dítěti způsobit trvalé neurologické i intelektové postižení nebo epilepsii. Jednorázovým podáním vysoké dávky inzulinu mu pak mohla přivodit hypoglykemické koma. Podle rozsudku má synovi uhradit 200.000 korun za nemajetkovou újmu, dalších 70.000 má zaplatit zdravotní pojišťovně jako náhradu škody.
Soud se zabýval otázkou, zda matka netrpí tzv. Münchhausenovým syndromem v zastoupení, což je psychická porucha, při níž pacient předstírá zdravotní obtíže blízké osoby, zpravidla dítěte. Psychiatr Ladislav Procházka to však vyvrátil. „Podle mého názoru věděla, proč se dopouští trestné činnosti. Snažila se získat sociální výhody na úkor zdravotního stavu svého dítěte,“ řekl. Další kontakt ženy s potomky by podle něj mohl být pro děti nebezpečný, protože matka by se mohla snažit dokázat, že jsou přece jenom nemocné.
Jedinou polehčující okolností bylo podle soudu to, že žena doposud vedla řádný život. K jejímu dávnému odsouzení za krádež už totiž nebylo možné přihlížet. U projevované lítosti soud neuvěřil, že je upřímná.