Vybavilo se mi to, včetně onoho slova „zase“, nad kompromisem, k němuž se demokraticky rozhodli zástupci nemocničních lékařů. Je to důstojný kompromis, neboť lékaři donutili vládu začít uvažovat o konkrétních změnách poměrů ve zdravotnictví. Hromadné rozhodnutí vzít na sebe riziko ztráty zaměstnání je tu od roku 1989 poprvé.
Nevím, zda je předseda lékařské komory Milan Kubek ovlivněn Patočkou. Přece jen jde o jinou situaci, osobní nasazení tehdy i dnes však hodnotit lze. Vidí to jako on, tedy jako svobodný člověk: „Možná jsme ukázali, že stojí za to bojovat za svá oprávněná práva a že si člověk musí vážit ceny své práce. Pokud si jí vážit nedokáže, nemůže čekat, že ji někdo jiný ocení. Ukázali jsme, že stojí za to bojovat proti bezpráví a za dodržování zákonů. Já si myslím, že naše hnutí bylo věcí prostě spravedlivou. Končí kompromisem, tak, jak už to bývá.“
Nejistota profesionální budoucnosti každého lékaře, jeho zatracování lidmi dbajícími na řád a pořádek a hájícími zájmy vlády a urážení lékařů slovy „lékařská lůza“ – o tom už Kubek v bilančním vyjádření v televizi pomlčel.
Pomůže-li ministerstvo, sníží se postupně oněch 30 miliard, jež ročně odlupují z peněz zdravotního pojištění nejrůznější paraziti. Nastane ale i druhý efekt: omezí se stav, kdy lékaři, placení i jen za částečný úvazek, třeba jen 0,2 úvazku, pracují 42 hodin týdně a k tomu „dobrovolně“ ještě desítky přesčasových hodin.
Dobře, že vedení lékařů nazývá toto porušování zákoníku práce, ústavních předpisů a evropských a mezinárodních závazků tím, čím je – otrockou prací. Zlé jsou vztahy i mezi lékaři, mizerné je platové postavení sester.
Z hlediska pracovního práva, jež je základem sociálního státu a i důležitým prvkem státu demokratického právního, byl významný spor o to, kam zvýšení platů půjde, zda do tarifů, nebo do osobního ohodnocení lékaře. Plat v tarifu znamená pro lékaře poměrnou sociální jistotu, naopak osobní ohodnocení ho podrobuje svévoli ředitele.
Lékaři požadovali zvýšit platy do tarifů už loni v květnu. Na to reagovalo v srpnu vládní programové prohlášení: „Dojde k úpravě nebo zrušení platových tarifů.“ Vláda pak o tarifech licitovala s učiteli a odboráři státní správy. Poslanec ODS a letitý hlavní vládní zdravotník Marek Šnajdr se před podpisem dohody s lékaři snažil jejich návrat do nemocnic torpédovat. Řekl za vládu i ODS, že „se bráníme socialistickým tarifním tabulkám nebo samostatnému zákonu (o platech lékařů)“.
Je dobře, že spor o ústavně zaručené „právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky“, jak uvádí Listina základních práv a svobod, vláda prohrála. Zvýšení platů půjde do tarifů.