Při předkládání nových teoretických poznatků v ošetřovatelství, zvláště v dlouhodobé péči, je nutné spojit v jeden informační celek teorii s praxí. V České republice se domovy důchodců potýkají se zaváděním ošetřovatelské dokumentace do praxe, v Rakousku s přenosem dat do elektronické podoby.
V programu jednodenní exkurze se sestry-manažerky podívaly nejprve do domova důchodců v Zistersdorfu. Domovem je provázela Gisela Blieweissová, ředitelka pro ošetřovatelskou péči, která také v následující přednášce objasnila našim sestrám systém péče o seniora v Rakousku. V Rakousku mají ošetřovatelské domovy dlouholetou tradici podloženou funkční legislativou. Ošetřovatelský proces včetně ošetřovatelské dokumentace je zakotven v zákoně již od roku 1997 (Zdravotnický zákon z roku 1997).
Pensioniesten und Pflegeheim
Přímým překladem názvu domova můžeme odhalit rozdílnost v poskytování služeb této instituce. Pensioniesten - penzijní domov -slouží seniorům, kteří jsou soběstační a jsou zařazeni do ošetřovatelské kategorie 1-3.
Tato kategorizace zhodnocení klienta v jeho soběstačnosti a v souvislosti s jeho základním onemocněním je výsledkem skórovacích škál, které jsou vyplněny ve spolupráci lékaře a sestry. V ošetřovatelském domově (Pflegeheim) mají klienty zařazené do ošetřovatelských kategorií 4-7, tzn., že vykazují, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, daleko vyšší náročnost na poskytování péče.
Tato náročnost v poskytované péči se odráží v ekonomické sféře i v personálním klíči, který je pro tyto domovy rozdílný a jeho výpočet je závislý na mnoha faktorech, ze kterých je následně určen výsledný počet personálu.
Z poslední studie a ročního projektu Dolního Rakouska je variabilní složka personálního klíče určena podle následujícího příkladu: Pro oddělení s 36 lůžky s klientelou v ošetřovatelské kategorii 4-7 je na den a noc stanoven následující počet pracovníků:
* 1 staniční sestra,* 4-5 pracovníků v dopolední směně,* 3-4 pracovníci v odpolední směně,* 1 pracovník v noční směně.
Z celkového počtu zaměstnanců jsou sestry zastoupeny ze 45 procent, zdravotničtí asistenti ze 45 procent a 10 procent tvoří sanitáři.
Sestra je na oddělení přítomna 24 hodin denně!
Rakouský pojišťovací systém vyúčtování zdravotní péče je důkladně propracován a podložen sedmi kategoriemi, do kterých jsou klienti zařazováni na základě zhodnocení jejich zdravotního stavu a deficitu soběstačnosti. Právě k této kategorizaci slouží přesně vedená ošetřovatelská dokumentace, která je podkladem pro vyhodnocení aktuálního stavu klienta a je právním dokladem pro zdravotní pojišťovny, které na tomto základě vyplácejí adekvátní finanční příspěvky na poskytovanou péči.
Po následné diskusi byl pro účastníky exkurze připraven oběd a cesta pokračovala do další instituce Marienheim v Brucku a. L.
Skupinu přivítala ředitelka pro ošetřovatelskou péči sestra Ulrike Lentheová (přednáší management ošetřovatelství na univerzitě v Kremsu). Svou přednášku posléze zaměřila na ošetřovatelskou dokumentaci a tvorbu ošetřovatelských plánů, které byly připraveny v českém jazyce v malém skriptu, které ona a její tým připravily pro účastníky této exkurze.
Paní ředitelka věnovala zvláštní pozornost uspořádání ošetřovatelské dokumentace a zdůraznila nezastupitelnost role primárních sester právě v dlouhodobé péči, kdy je vztah mezi sestrou a klientem prioritou pro navázání vztahu důvěry a pro otevřenou, efektivní komunikaci.
Ošetřovatelská dokumentace
Ošetřovatelská anamnéza jako první krok ošetřovatelského procesu slouží ke sběru dat.
K tomu je používán formulář orientovaný na oblasti, které ve svém modelu popsala M. Krohwinkelová.
Vrchní sestra zdůraznila, že sběr anamnézy není jednostranný, pouze formou kladení otázek, ale je využíván oboustranně informativní dialog, který je základem pro vytvoření vztahu mezi klientem a ošetřujícím personálem.
V ošetřovatelském přehledu jsou prezentovány a podepisovány denní výkony, které poskytují okamžitý doklad o provedené činnosti. Ošetřovatelský plán má svou vlastní listinu, jejíž originál je v elektronické formě a jehož tvorba probíhá podle potřeby a stavu klienta.
Ošetřovatelské intervence obsažené v ošetřovatelském plánu jsou nosným podkladem pro jejich provedení a následně slouží v procesu evaluace k jejich zpětné kontrole účinnosti, a tím také k transparentnosti.
Pro ošetřovatelský výzkum jsou právě tato data hodnotným zdrojem informací.
Ošetřovatelský proces v dokumentaci pro domovy důchodců má svá specifika, je ovlivněn déletrvající poskytovanou ošetřovatelskou péčí a velkým množstvím údajů, které jsou nashromážděny za celou dobu pobytu seniora v instituci a kontinuálně dokreslují jeho zdravotní stav.
S narůstajícím věkem klienta, s jeho snižující se soběstačností a postupnou ztrátou orientace nabývají tato data na důležitosti a jejich sběr s následným zpracováním v ošetřovatelských plánech má nezastupitelnou hodnotu pro poskytování aktivizačně-rehabilitační péče.
List pro záznam lékařských ordinací je pro sestry velmi důležitou součástí dokumentace. Na základě těchto podepsaných ordinací je sestra oprávněna podat lék a provést výkon.
V denních záznamech jsou dokumentovány veškeré události a změny v průběhu služby.
List pro speciální pozorování slouží k zaznamenávání údajů o tlaku, pulzu, teplotě, glykemii, váze. V Rakousku jsou tyto záznamy součástí listu pro medicínskou dokumentaci.
Celkové posouzení zdravotního stavu klienta - v tomto formuláři je celkový zdravotní stav klienta ohodnocen body ve 12 oblastech (např. komunikace, orientace, psychický stav).
Vyhodnocení stavu klienta je provedeno 1krát měsíčně v rámci týmové spolupráce při společné diskusi celého zdravotnického týmu. Každý člen má právo, ale i povinnost vyjádřit se k dané problematice. Tato výměna informací je zdrojem pro závěrečné ošetřovatelské skóre a podkladem pro naprosto individualizovanou ošetřovatelskou péči.
Formulář slouží celý rok a je i důležitým dokladem o stavu klienta během celého kalendářního roku. Efektivitu ošetřovatelských plánů představily přímo na oddělení sestry, které tyto plány sestavovaly a mohly erudovaně informovat své kolegyně o potížích při jejich tvorbě a aplikaci do praxe.
Při odpolední kávě proběhla velmi živá diskuse, která se protáhla až do 17. hodiny a nastal čas na odjezd, před kterým jsme se společně vyfotily do kroniky Marienheimu. Celá akce byla účastnicemi hodnocena velmi pozitivně.
Do budoucnosti jsou ve spolupráci s NCO NZO plánovány další akce podobného charakteru, které mohou napomoci sestrám-manažerkám z domovů důchodců a jiných sociálních zařízeních vidět práci odborníků u našich rakouských sousedů.
Nový pohled manažera na poskytování služeb a péče v domovech důchpdců a ústavech sociální péče je základní podmínkou pro spokojenost klienta v těchto institucích.
Velmi nutné je neustále se vzdělávat a zvyšovat kontinuálně kvalitu poskytované péče a služeb v oblasti dlouhodobé péče. Demografické údaje nás k tomu vybízejí již delší čas a nový zákon o sociálních službách je aktualitou současnosti. Naši klienti si zaslouží péči kvalitní, poskytovanou kvalifikovanými profesionály. Tato péče se neobejde bez sester, bez jejich vědomostí, zkušeností a srdce na dlani.
O autorovi: PhDr. Eva Procházková, Caritas der Erdiözese Wien (eva.prochazka@a1.net)