Praha - shodují se všichni účastníci zdravotnického systému.
Například: pojistné plány zdravotních pojišťoven mají dopředu schvalovat poslanci. V pátek k tomu dojde. Jenže budou projednávat teprve plán na rok 2004. Tedy na rok, který již před dvěma měsíci skončil.
„Je to špatně. Měli jsme ho dostat již před rokem. Hlasování sněmovny bude nyní nesmyslné,“ říká poslanec opoziční ODS Jozef Kochan, který je zpravodajem parlamentu k plánu pojišťovny.
Zdržuje prý hlavně vláda
Součástí plánu je i předběžná bilance výdajů. Výsledky jsou horší, než pojišťovny ve svých plánech očekávaly.
Poslanci tak budou hlasovat o něčem, co už neplatí.
Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna loni nasbírala ztrátu tři miliardy. Poprvé ale vykazují ztrátu ve výši 1,2 miliardy i zaměstnanecké pojišťovny.
Za zdržení pojistných plánů může podle Kochana vláda, která návrh od pojišťoven dostala včas, už v říjnu 2003: „Od ministrů je to nezodpovědné.“
Poslanci nyní podle něj pojistný plán schválí. Nic jiného jim také nezbývá. V minulosti plány vždy podpořili, i když třeba s dodatky a výhradami.
Zdržení má už i pojistný plán na rok 2005. Teprve dnes ho projedná vláda. Dopředu ale proti sobě stojí nesmiřitelné názory.
Podle Ministerstva zdravotnictví budou pojišťovny hospodařit s téměř pětimiliardovým přebytkem. Samy pojišťovny předpovídají ztrátu minimálně 3,7 miliardy.
„Dal bych za pravdu pojišťovnám. Dosud předpovídaly lépe, i když zpravidla schodek překročil jejich očekávání,“ tvrdí předseda Odborového svazu zaměstnanců ve zdravotnictví Jiří Schlanger.
Spor o léky
Pojišťovny a ministerstvo se ve výhledu neshodnou především na hodnocení úhradové vyhlášky, kterou vydala ministryně Milada Emmerová a která nařizuje pojišťovnám platit víc, než s čím počítají ve svých pojistných plánech.
Podle ministerstva se výdaje nezvýší o tolik, aby ohrozily rozpočty pojišťoven. Podle pojišťoven zvýší deficit, který předběžné odhady vyčíslily ke konci roku 2004 na téměř devět miliard korun.
„Vydávat takové vyhlášky je pro vládu sebevražedné. Pojišťovny mohou vždy říci, že potíže způsobila ministerská intervence,“ míní zdravotnický expert Pavel Vepřek ze sdružení Občan.
Největší spor se vede o léky, které se předepisují na recept v nemocnicích. Starými předpisy byly přísně regulovány, v nové vyhlášce jakákoli regulace chybí.
Nemocnice mohou výdaje na tyto léky třeba zdvojnásobit. Očividný nedostatek se dnes snaží Asociace nemocnic s pojišťovnami nahradit mimořádnými dohodami.
Rozdíl je i v tom, že ministerstvo do svých optimistických kalkulací nezapočítalo dlouhodobý schodek zdravotnictví.
Rozpočet pojišťoven totiž v lednu nezačíná ve skutečnosti na nule, ale počítá s tím, že se rozdíl mezi příjmy a náklady z předchozího roku automaticky zopakuje.
Poradce ministryně Petr Fiala tvrdí, že případný deficit vznikne pouze vinou pojišťoven, a předem varuje, že špatné hospodaření může vést až k zavedení nucené správy nad pojišťovnami.
Pojišťovny hodlají poslat stížnost premiérovi a vysvětlit mu problémy s vyhláškou.
„Stihneme to ještě do konce února,“ říká generální ředitel pojišťovny Metal-Aliance Vladimír Kothera.
Chtějí zpřísnit kontrolu
Opozice i vláda se vzácně shodují na tom, že by zdravotní pojišťovny měly mít nad sebou větší kontrolu. O rok opožděné schvalování plánů podle nich nemá smysl.
Sociálně demokratická ministryně Emmerová navrhuje ve své koncepci pojišťovny podřídit plné kontrole státu a fakticky je zrušit.Naopak občanští demokraté by rádi po vzoru Slovenska zavedli nezávislý kontrolní úřad.
„Pojišťovny dnes nemají žádnou odpovědnost. V naší reformě budou více nezávislé na státu a kontrolu nad nimi bude mít úřad, který bude podobný nynějšímu bankovnímu dohledu,“ říká stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek.
V tom se shoduje se zdravotnickými odbory. „Pojišťovny by měly mít zároveň větší nezávislost a přísnější kontrolu,“ tvrdí šéf odborů Schlanger. Přísnější dohled na pojišťovnami si přeje i Česká lékařské komora, která s nimi dlouhodobě „válčí“.
Hospodářské noviny, Petr Holub, Aleš Vojíř