Dnes se tvrdé limity vrací. Už o nich jedná ministerstvo zdravotnictví s pojišťovnami. „Nějaké limity pro lékaře tu skutečně budou muset být,“ potvrdil první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Za vším stojí příliš vysoké ceny léků. Ty se Česku dlouhodobě nedaří snížit. Úřad, který má dozor nad léky na starosti, totiž revize cen a úhrad nestíhá.
Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ke dvěma velkým změnám: Jednorázově sníží od ledna všem lékům na českém trhu cenu i úhradu o sedm procent, čímž ušetří necelé tři miliardy korun. Toto opatření obsahuje takzvaný Janotův balíček úsporných opatření.
A zavede přísnější limity pro jejich předepisování.
Firmy políčí na lékaře
„Takový krok ministerstva by byl naprosto logický. Plošné snížení cen a úhrad samo o sobě totiž nikdy nemůže přinést úsporu, pokud nebude doprovázeno dalšími opatřeními. Dokládá to praxe,“ hodnotí expert na léky ze společnosti Infopharm Josef Suchopár.
Stačí se podle něj podívat do dalších zemí Evropské unie. Jednotlivé státy Evropy se od roku 1990 pokoušely snižovat ceny léků už nejméně osmnáctkrát, nikdy ale k meziročnímu poklesu výdajů za léky nedošlo.
O tom, kolik léků se spotřebuje, totiž rozhodují lékaři. Podle Suchopára se tak dá se očekávat, že se výrobci sice smíří s nižšími cenami, ale o to víc zatlačí na lékaře, aby jich lidem předepisovali víc.
„Výrobci si k lékařům dostat umějí, to je známá věc. Je proto třeba omezit jejich spotřebu,“ vysvětlil Suchopár.
Návrat k receptu Davida Ratha
Ministerstvo už proto zahájilo jednání s pojišťovnami. Připravuje také novou vyhlášku. Ta bude znamenat, že lékař nesmí při předepisování léků překročit určitou hranici. Jinak dostane od pojišťovny pokutu. Určitou laťku měli lékaři i doposud, byla ale mírná.
K podobnému kroku, který drasticky snížil povolené množství poskytnuté péče, se před třemi lety uchýlil už bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Skutečně ušetřil.
Poprvé od roku 1990 se v českém zdravotnickém systému zastavil strmý růst výdajů za léky. Češi tehdy utratili za léky o 200 milionů meziročně méně a zdravotní pojišťovny se dostaly z dluhů.
„Je to ojedinělý výkon i v celé Evropské unii. Za tohle bych zasloužil státní vyznamenání,“ pochválil se tehdy Rath.
Mezitím mu ale pod okny stávkovali lékaři i pacienti. Lékaři se totiž kvůli pokutám báli medikamenty předepisovat i chronicky nemocným. Těm se zase protahovaly čekací lhůty na operace.
Pokud tvrdší limity ministerstvo skutečně zavede, příští rok by to mohlo podle lékařů vypadat podobně. Třeba už jen z tohoto důvodu: Z českého trhu mizí některé levnější léky a nahrazují preparáty daleko dražší.
„Zatímco například léčba základním lékem Delagilem vyšla dřív na třicet korun, jeho dnešní nástupce Plaquenil stojí 510 korun,“ uvádí jeden z příkladů českobudějovická revmatoložka Maria Kortusová. Podobných případů by se podle ní našlo daleko víc.
Lékaři se tak nemusí do stanovených limitů vejít. Nebo se nákladná léčba dostane k daleko menšímu počtu pacientů.
Přitom pojišťovny hospodaří podle posledních statistik se zhruba stejnou sumou peněz jako loni touto dobou.
Nižší ceny, vyšší spoluúčast
Kromě toho všeho hrozí, že si pacienti daleko víc připlatí za doplatky. „A to u léků, které mají jen takzvanou ohlášenou cenu,“ připomíná také šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Zhruba čtyři tisíce léků, tedy asi polovina ze všech, totiž nemá maximální cenu určenou státem. Tyto léky mají jen takzvanou ohlášenou cenu, kterou si určí sám výrobce.
„Těsně předtím, než vejde zákon v platnost, proto může chytrý výrobce zvednout ohlášenou cenu o sedm procent. O nic pak nepřijde. Jediný, kdo zaplatí víc, tak bude pacient. Tomu totiž pojišťovna skutečně zaplatí z ceny léku úhradu o sedm procent nižší,“ řekl Havlíček.