Podle informací Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) totiž dluží cizí státní příslušníci nemocnicím a ambulancím v Česku celkem 49 milionů korun. V novoměstské nemocnici oproti předchozím letům počet neplatičů za nemocniční péči výrazně poklesl. „U nás nějaké zásadní problémy v tomto ohledu nemáme.
Většina cizinců se snaží za nemocniční péči platit, nebo jsou pojištěni. Za rok 2008 evidujeme dluh cizinců ve výši devět tisíc korun, v roce 2009 to bylo 17 tisíc,“ sdělila vedoucí oddělení zpracování dat novoměstské nemocnice Sylva Šujanová s tím, že v předchozích letech se jednalo o podobně nízké finanční částky. Ty je možné v souladu s kompetencemi vedení nemocnice a dohodě se zřizovatelem postupně odepisovat jako nedobytné pohledávky. „K poklesu obecně došlo po roce 2003, kdy začalo platit pojištění v rámci Evropské unie a na základě kterého jsou cizinci ošetřeni zdarma,“ doplnila Sylva Šujanová. „Navíc i někteří Ukrajinci nebo třeba Vietnamci, kteří u nás mají dlouhodobý pobyt, si obvykle již sjednali komerční pojištění,“ vysvětlila dále Šujanová, avšak dodala, že peníze za péči nemocnici dluží nejčastěji právě Ukrajinci.
Jediným nedobytným větším dluhem vůči novoměstské nemocnici je 137 tisíc neuhrazených pacientem z Austrálie.
Ten však mezitím zemřel, a peníze není na kom vymáhat.
V ambulanci platí
„Taková částka se samozřejmě nedá odepsat jen tak, ale už před časem byly v tomto smyslu učiněny jisté kroky,“ poznamenala vedoucí zpracování dat novoměstské nemocnice. Co se týče malých dlužných částek, nemocnice většinou s vymáháním nespěchá, protože náklady na získání dlužných peněz by byly mnohonásobně vyšší než dluh sám.
Nehledě na to, že řadu cizinců, kteří už zmizeli někde ve světě, je prakticky nemožné dohledat.
Dluhy vznikají při pobytu v nemocnici, v ambulanci cizí státní příslušníci obvykle platí.
„V případě, že nemají prostředky, nebo disponují třeba jenom částí potřebných peněz, podepíší uznání svého dluhu a naplánují si splátkový kalendář. Častými pacienty, především s úrazy, jsou například dělníci ze Slovenska, ale jsme to schopni vyřídit s jejich pojišťovnou sami, takže dluh vůči zdravotnickému zařízení vůbec nevznikne,“ dodala Sylva Šujanová z novoměstské nemocnice. Na Vysočině v roce 2009 potřebovalo lékařské ošetření celkem 1 067 cizinců, což je však ve srovnání s ostatními kraji relativně málo. Nejméně cizích státních příslušníků, celkem 805, potřebovalo zdravotnickou péči ve Zlínském kraji a nejvíce, 33 810 lidí, to bylo v Praze. Rozložení odpovídá soustředění ekonomiky a turistického ruchu. „Nejčastěji byli ošetřeni pacienti ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Německa a Ruska,“ upřesnil Ivan Popovič z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Z pacientů ze zemí EU téměř třetina hradila léčení ze své pojistky, což krylo 48 procent celkových nákladů, tedy většinou dražší a náročnější péči.
V Česku se loni léčilo téměř 79 tisíc cizinců, náklady na jejich léčení dosáhly celkem 575 milionů korun. Náročnější léčení většinou hradili ze své zahraniční pojistky, lehčí ošetření hotově.
„Nemocnicím a ambulancím dluží cizinci 49 milionů korun,“ uvádí Ústav zdravotních informací a statistiky na svých internetových stránkách.