Při předpokládaných a už ohlášených škrtech ve státním rozpočtu se zřejmě ani nedá počítat s výraznou pomocí státu, například navýšením plateb za státem hrazené pojištěnce. Ředitele Revírní bratrské pokladny (RBP) Lubomíra Káni jsme se zeptali, jak se dívá na současnou situaci i na další otázky týkající se zdravotních pojišťoven.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková už navrhla vládě, aby stát odváděl více peněz za své pojištěnce. Do resortu by podle ní měly přitéct zhruba další tři miliardy korun, jinak prý hrozí pojišťovnám finanční nestabilita.
Jestli má tento návrh šanci na úspěch, to bude záležet především na odpovědných úřednících vlády. Dopady finanční krize se projevují v jednotlivých pojišťovnách různě, proto je nelze házet do jednoho pytle.VpřípaděRBP zaostával v minulém roce výběr z pojistného za objemem péče, kterou jsme uhradili za naše pojištěnce, asi o deset procent. Rozdíl mezi příjmy a výdaji jsme však bez problémůpokryli z rezervy minulých let. Navíc očekávám postupné ekonomické oživení, které s poklesem nezaměstnanosti zlepší výběr pojistného. Ale i pro případ, kdyby k němu nedošlo, máme dostatek zdrojů, abychom tento stav i po delší období zvládli. Za péči trvale platíme ve lhůtách splatnosti a dovolím si tvrdit, že v tom budeme pokračovat.
Představitelé některých dalších zdravotních pojišťoven však varují před omezením financí hlavně zdravotnická zařízení, která například uvádějí do provozu nové přístrojové kapacity, případně rozšiřují objem nákladné péče. Žádají po nich úspory. Souhlasíte s nimi?
Úspory musí hledat všichni. Nové přístrojové kapacity a rozšíření indikací pro nákladnou péči však souvisejí s požadavky vyšší kvality pro naše pojištěnce. Celková finanční stabilita pojišťovny a dostupnost této péče jsou tedy spojitými nádobami.VRevírní bratrské pokladně se snažíme vždy hledat rovnováhu mezi zdroji, kterémáme k dispozici, a množstvím, kvalitou a dostupností zajišťovaných a hrazených služeb. I proto dnes nemáme problémy.
Souhlasíte s názorem, že v systému veřejného zdravotního pojištění se ročně takzvaně ztrácí až dvacet procent prostředků, a tedy že není nutný přísun dodatečných peněz?
Každý systém má rezervy. Netroufnu si jen dostatečně přesně odhadnout, jak jsou v tomto případě veliké.Vprůzkumu prováděném v letošním roce uvedlo třiaosmdesát procent ředitelů nemocnic, že tuzemský zdravotní systém mávelkou vnitřní rezervu a je třeba zefektivnit oblast nemocniční i ambulantní péče. Zdravotní pojišťovny snad jako jediné již takovýmto procesem prošly a ze zhruba deseti procent prostředků pojistného spotřebovaných na vlastní režijní náklady počátkemdevadesátých let je v současné době tato spotřeba pouze třetinová, tedy necelých 3,50 koruny z každé stokoruny pojistného. To je v procentuálním vyjádření ve srovnání například se švýcarskými nebo německými pojišťovnami přibližně polovina.
Reforma zdravotnictví je jedním z bodů agendy budoucí vlády. Jaký vývoj očekáváte?
Možná jsem přílišný optimista, ale přinejmenším chci očekávat racionální a uvážlivý přístup vlády a zákonodárců. Stávající systém přes všechny výhrady funguje, kolaps mu rozhodně bezprostředně nehrozí. I přesto je ale určitě možné a také potřebné hledat úspory a zlepšení.V každém případě upřednostňuji evoluci, tedy postupné a předem dostatečně analyzované nebo v podobném systému úspěšně vyzkoušené změny.