Za profesorem Jiřím Kramlem

27. 10. 2015 10:38
přidejte názor
Autor: Redakce

20. září zemřel prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc., z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN.




Profesor Jiří Kraml se narodil roku 1930 v Praze. V polovině 50. let, po ukončení studia na Fakultě všeobecného lékařství UK, nastoupil jako sekundář na interně nemocnice v Chomutově. Kromě klinické praxe se tu věnoval i klinicko-biochemické laboratoři. S touto zkušeností se vrátil v roce 1959 na fakultu a práce zde byla, kromě rodiny, středobodem jeho života. V I. ústavu lékařské chemie a biochemie se svými spolupracovníky zavedl zcela nové imunochemické metody. Jeho enzymologické oddělení přineslo nové poznatky o charakteru, regulaci a ontogenetickém vývoji střevních glykosidas a vneslo zcela nové směry do výuky mediků a postgraduálních studentů. Profesor Kraml vychoval řadu mladých vědců, kteří se uplatnili v Československé a později České akademii věd, v Endokrinologickém ústavu, na fakultních klinikách i na jeho domácím pracovišti.
Jeho přednášky byly zdrojem exaktních a pečlivě seřazených informací podaných vynikajícím způsobem. Z řady jeho výukových textů jsou nejvíce používána skripta pro praktická cvičení. Byl spoluautorem celostátních učebnic a editorem dvou překladů Harperovy „Biochemie“. V roce 1975 byl jmenován docentem a v roce 1990 profesorem biochemie.
Jiří Kraml byl nejen vědec a učitel, poděkování si zaslouží i jeho organizační činnost. Desítky let se podílel na vedení I. ústavu lékařské chemie a v letech 1990–1998 byl jeho přednostou. Jako proděkan fakulty v letech 1990–1993 organizoval výuku lékařství. Inicioval zavedení výuky v angličtině, po léta byl i vedoucím učitelem anglické paralelky. Prof. Kraml byl mnoho let vědeckým sekretářem Společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem i předsedou řady hodnotitelských grémií, komisí pro obhajoby a grantových komisí. Patřil také mezi první členy České lékařské akademie. V roce 2010 mu byla udělena Zlatá pamětní medaile UK v Praze.
V posledních letech byl těžce nemocen, ale svou práci na fakultě, s nasazením všech sil, neopustil takřka doslova do posledních chvil.
Nejen jeho fakulta v něm ztrácí uznávaného vědce, vynikajícího učitele a moudrého, laskavého člověka.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?