V minulém čísle Zdravotnictví a medicína jsme se ptali představitelů českého zdravotnictví na hodnocení uplynulého roku a jejich názor na zdravotnickou reformu. Svůj pohled na rok 2008 přináší i výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Lumír H. Kroček. Ostatní názory naleznete v rubrice Horké téma.
Začátek reformních kroků nebyl takticky dobře zvládnutý, a z toho se odvíjel celý vývoj ve zdravotnictví v roce 2008.
Tak se stalo, že jsme se celý rok potýkali zejména s nedokonalým nastavením nových regulací trhu s léky. A samotný vývoj trhu ukazuje, že novela zákona 48/1997 ze srpna 2007 a její vyhlášky, ani nově vydávané vyhlášky, jimiž se provádí zákon o léčivech, neodstranily překážky vstupu generik na trh ( administrativní náročnost průběhu řízení, nedostatečná průchodnost žádostí přes SÚKL, ale i vyhláška o eCTD…. ),
Nové regulace vedly ke snižování cen a úhrad – což je z pohledu systému možná žádoucí. Legislativní nastavení ale umožňuje, aby některá rozhodnutí SÚKLu, byť možná formálně správná, ohrožovala udržitelnost systému. Některé referenční ceny totiž nereflektují reálné tržní chování v jiných členských státech EU, avšak zákon tuto nereálnost nedokáže účinně eliminovat. A firmy za takových podmínek zvažují, zda a kdy budou muset některé nerentabilní léky stáhnout z trhu. To není pro pacienty respektive pro systém nic vítaného.
Poplatky mohou mít, také díky antikampani opozice, negativní vliv na dlouhodobý vývoj zdravotního stavu naší populace. Část lidí ve snaze ušetřit za poplatky nerozumně podceňuje své nemoci – zejména ty, které je bezprostředně nebolí, a nechodí k lékaři na pravidelné kontroly. Vzniká tak sice větší finanční prostor pro léčbu onkologických onemocnění léčených v nemocničních centrech, ale je to na úkor nejen zbytné, ale i nezbytné primární péče. Obávám se, že to přinese zvýšené náklady v delším časovém horizontu.
„Průběžné“ změny cen a úhrad vedou k nepřesnostem v předpovědích samotných výrobců o vývoji cenové úrovně v rámci referenčních skupin léků. Zůstaly otazníky kolem transparentnosti přiznaných úhrad a z toho všeho vyplývají zmatky v lékárnách, ordinacích i u pacientů. Zdravotní pojišťovny to řeší tak, že podávají na rozhodnutí SÚKLu odvolání jakoby šmahem.
Jako velmi závažnou vadu nového systému vidím nerovné podmínky pro soutěžitele v rámci referenčních skupin (různé úhrady / ceny léků podle data podání žádosti a rozhodnutí Ústavu). Situace je vyvolána podstatou procedury individuálního posuzování léků. Zde bude nutné vymyslet při chystané novelizaci zmíněného zákona o všeobecném zdravotním pojištění správný, nebo aspoň správnější správní postup. Je otázka, jak při současném rozložení sympatií pro vládu tato novela projde Parlamentem.
msvo, www.Zdravi.Euro.cz