Včetně přístrojů přišlo pořízení sanitek na 14 milionů korun. Sanitky se mění průběžně, každý rok jich záchranáři dostanou od svého zřizovatele, Plzeňského kraje, podobný počet, řekl ČTK ředitel krajské zdravotnické záchranné služby Roman Sviták.
„Příští rok bychom zase chtěli pět nových velkých a tři malé sanitky, protože ten vozový park je zastaralý a je třeba ho obměňovat,“ poznamenal. Vyměňovat vozy se záchranáři snaží po šesti letech nebo po ujetí čtvrt milionu kilometrů.
V kraji jezdí na šest desítek „rychlých“ sanitek, většinu tvoří velké dodávky. Opotřebování se liší podle oblasti - na Tachovsku ujede sanitka větší vzdálenosti než v Plzni, tam je ale zase výrazně víc namáhána provozem v městě, takže se rychleji opotřebovává. „Pak už je velká spotřeba a provoz není hospodárný ani bezpečný,“ řekl ředitel.
Kromě velkých sanitek začali před několika lety záchranáři nejdřív v Plzni používat i malé vozy pro systém rendez-vous. Po ohlášení případu vyjíždí malá sanitka s lékařem a následuje větší dodávka se záchranářem bez lékaře pro další převoz pacienta. Lékař v malém voze je pak volný pro rychlý výjezd k dalšímu případu. Systém už nyní funguje téměř na celém území kraje. Nově teď začíná v Tachově. Chybí na severu Plzeňska a na Stříbrsku, kde by se měl zavádět příští a přespříští rok, řekl Sviták.
V záchranné službě pracuje 550 zaměstnanců, z toho je 60 lékařů, 300 sester a kolem 200 řidičů. V kraji je 23 výjezdových center. Velké nové sanitky půjdou do Domažlic, Klatov, Stříbra, Rokycan a Kralovic, malé sanitky s pohonem na všechna čtyři kola dostanou záchranáři v Tachově, Vlčicích na jižním Plzeňsku a v Klatovech.
Přívěs se zdravotnickým materiálem, léky pro těžké šokové stavy, nosítky, dekami, resuscitačními sadami a dalšími pomůckami pro ošetření desítek zraněných lidí zůstává v Plzni. V případě velké nehody na silnici, železnici, při letecké nehodě nebo při jiném hromadném neštěstí se přívěs zapojí za vůz a doveze na místo. Je uzpůsoben i tak, že do nepřístupného terénu ho může v podvěsu dopravit vrtulník, dodal Michal Šebek ze záchranné služby.
Kraj dává ročně na provoz záchranné služby asi 290 milionů korun, dalších 80 až 90 milionů korun činí platby od pojišťoven.