S vážným nedostatkem lékařů se potýká Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Pracuje u ní 40 lékařů, do plného stavu by jich bylo třeba získat až dalších 20, řekl ČTK ředitel záchranné služby Ivo Rada. Záchranářům se daří zhruba jednou za sedm let obnovit díky dotacím Plzeňského kraje coby zřizovatele vozový park sanitek. Dnes převzali tři nové vozy za 5,4 milionu korun.
„Do plného stavu, tak aby nemuseli sloužit přesčasy, nám chybí cirka 20 lékařů. To je v současné době nedosažitelné, protože na trhu prostě nejsou,“ konstatoval Rada. Příčinu vidí především ve složitém systému vzdělávání. Lékařem u záchranné služby se nemůže stát absolvent lékařské fakulty. Samostatně může na zásahy jezdit až po získání odborné způsobilosti a pěti letech praxe, po třech letech praxe může pracovat pod dohledem.
Podle náměstka ředitele pro zdravotní činnosti Luďka Hejkala je problém zřejmě i v poloze Plzně, která je blízko západních hranic. Hejkal se domnívá, že mnoho mladých absolventů odchází za prací do západní Evropy. „Měsíčně sloužím až 100 hodin přesčasů,“ podotkl.
S nedostatkem středního zdravotnického personálu záchranáři problém příliš nemají. Zaměstnávají na 150 sester, stejně je i řidičů sanitek.
Kraj se podle radního Václava Šimánka snaží zlepšit nejen dostupnost zdravotní péče, ale i zázemí pro záchranáře. Momentálně vyhodnocuje dostupnost záchranné služby a není vyloučeno, že ještě letos by mohla nějaká nová výjezdová místa záchranářů v kraji přibýt. Hejtmanství chce také vylepšit prostory ředitelství, výjezdového místa v Plzni na Borech a plánovaného krajského centrálního dispečinku. Je možné, že namísto současného areálu, kde jsou záchranáři v nájmu, bude kraj muset postavit nový objekt.
Dříve záchranáři vyměnili sanitky jednou za deset let, nyní v sedmiletém intervalu. „Pro nás by byla ideální obměna jednou za pět let, v některých oblastech s horší dostupností k centru najezdí sanitka ročně až 200.000 kilometrů,“ dodal Rada.
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má asi 373 zaměstnanců, její roční provoz přijde na 230 milionů korun. Zhruba tři čtvrtiny částky představují náklady na mzdy. Asi tři čtvrtiny nákladů zároveň ročně hradí kraj.
ČTK