Informoval o tom ředitel Záchranné služby hl. m. Prahy (ZZS HMP) Zdeněk Schwarz.
Až 85 % výjezdů v hlavním městě řeší záchranáři, zasahují i v situacích, kde byli dříve lékaři. Ti jezdí jen k nejvážnějším případům. „Předpokládáme, že tito superzáchranáři budou použitelní v situacích, kde by standardní záchranář využit být nemohl a kdy nebude k dispozici lékař. Pakliže bude víc těchto superzáchranářů, v budoucnu třeba v polovině vozidel, usnadní to práci dispečinku a vůbec zajištění péče na území hlavního města,“ řekl Zdeněk Schwarz.
Více kompetencí
V Česku nastupují záchranáři do praxe po studiu vyšší nebo vysoké školy. Program celoživotního vzdělávání pro ně neexistuje. Na rozdíl od západních zemí, kde mají tři úrovně záchranářů s různými kompetencemi, mají v ČR všichni záchranáři stejné kompetence bez možnosti další specializace. Změnit to má vznik nového oboru urgentní medicína, který posvětily ministerstvo zdravotnictví i vláda.
Nový obor podle vedoucího vzdělávacího střediska ZZS HMP Alana Mejstříka prohlubuje znalosti a dovednosti zdravotnických záchranářů. Převažuje praktická výuka se zaměřením na nácvik zajištění dýchacích cest, podávání léčiv, řešení mimořádných událostí s větším počtem zraněných, resuscitaci při zástavě srdce pomocí přístroje k automatické srdeční masáži. Běžní záchranáři tyto výkony samostatně provádět nemohou, superzáchranáři ano.
Širší kompetence a větší množství úkolů by podle ředitele měly být ohodnoceny vyšším platem, metodika stanovení platu zatím stanovena není. Bude záležet na managementu záchranných služeb, jak tyto odborníky zaplatí. Zdeněk Schwarz řekl, že k 1. červenci zvýší absolventům kurzu plat. Superzáchranáři mají záchranářský odznak doplněný nápisem specialista. V českém zdravotnictví pracuje kolem 2 tisíc záchranářů, podle ředitele Schwarze ale není cílem, aby všichni získali atestaci, protože by pak chyběli běžní záchranáři pro rutinní zdravotnickou práci.